Ravennina perla

recenze

Ravennina perla (2013) / MilenneWaver
Ravennina perla

Vojska proti čarodějnici z Mrtvého jezera byla shromážděna, ale kde je Aeriel? Co se s ní stalo? Podaří se rozluštit tajemství zbývající věštby včas, aby byla planeta zachráněna? Mezitím Aeriel zoufale bloudí podzemním labyrintem, bez jediné vzpomínky, ztracená a vyčerpaná. Jediným světlem v temnotách jí je bledá perla na hrudi. Dokáže najít pomoc dřív, než ji vyčmuchají čarodějnické lasičky? A jak se nakonec rozhodne Irrylath? Bude jeho srdce patřit Aeriel, nebo ji zradí? Pronásledován nočními můrami od vodní víly se utápí v pochybách o vlastní statečnosti. Má Aerielin svět vůbec naději na přežití?


Aeriel
Jako hlavní hrdinka si už v předchozích dvou dílech prošla neuvěřitelnou změnou, těžko uvěřit, že se toho tolik stalo a ona je pořád ta samá, jako na začátku. Přijde mi to trochu divné, přesto Aeriel je má oblíbená hrdinka v tom, že není jako některé hrdinky příběhu, kvůli kterým mám chuť zavřít knihu. V knize byly chvíle, kdy byla ona naprosto dokonale výstižné, s každým jejím krokem autorka posouvala i celou tu záhadu točící se okolo dílu a na konci nutno říct, že to bylo velké. Všechna tajemství, která se s Aeriel od začátku táhla skončila a našla odpověď. Přímo pro ni se v knize objevilo několik zvratů, z nichž největší byl na konci a celkově, s Aeriel to byla prostě zábava číst. Zpočátku jsem si myslela, že je nemožné, aby mi byla nějaká hrdinka tak sympatická, ale mýlila jsem se. Meredith Ann Pierce to dokázala.

Děj
Na rozdíl od dokonalých postav a okolí, děj trochu pokulhával. Jelikož to byla poslední kniha, nečekala jsem nic nového a skutečně to tak bylo. Možná právě proto jsem knize strhla několik bodů- děj je stručně řečeno místy odfláknutý. Se začátkem stejně jako s koncem si autorka mohla více pohrát, nutno dodat, že konec byl až přespříliš otevřený a uříznutý. Bonusem pro knihu je, že s lehkostí navazovala na napínavý předchozí díl, jenomže ne tak docela. Je hodně rozmotaný, což chválím autorku, že to při jejím způsobu psaní nebylo moc poznat a i přes těch pár chyb byl děj čtivý a nepostrádal tu všudy přítomnou fantazii. I akce tam bylo dost, myslím, že více asi ani o ději zmiňovat nebudu, zkrátka jsem zpočátku moc nevěděla, co si mám myslet, ale nedopadlo to zase tak hrozně, jak to zezačátku vypadalo.
Můj názor: Tento třetí díl nebyl zdaleka nejlepší z celé trilogie. Mnohem více se mi líbily předchozí díly- to kvůli už výše vypsaným chybám. Styl psaní byl na druhou stranu od těch předchozích perfektní a stránky ubíhaly jedna za druhou a knihu jsem měla přečtenou hodně brzy. Mám na ni něco mezi neutrálním a negativním názorem, myslím, že nelituji toho, že jsem ji dala šanci, ale nijak mě kniha neohromila. Připadalo mi, že autorka nevěděla, co psát, tak to prodlužovala, poté ji něco napadlo a nakonec to useknula. Mimo jiné mi to trochu vadilo, ale celkem se tomu vyrovnává ta všestrannost knihy. Je neobyčejná skoro ve všem a i když se někde objeví chyby, snadno se jim vyrovnají ty věci, které jsou povedené. Třeba načasování, které je přesně vypočítané na chvíli, kdy to čtenář nečeká. Knihu rozhodně doporučuji, šanci jí dejte. Já toho nelitovala a když už, tak jenom málo.

Komentáře (0)

Přidat komentář