Rainbow Rowellová je zpět a její novou knihu Fangirl si rozhodně nemůžete nechat ujít

recenze

Fangirl (2015) 5 z 5 / Maragad
Fangirl

Po úspěšné knize Eleanor a Park se rozhodlo nakladatelství Yoli vydat další knihu Rainbow Rowellové z žánru young adult. Autorka se opět věnuje mladým lidem, kteří to v životě nemají jednoduché a stále ještě dumají nad tím, kam se budou jejich cesty do budoucna ubírat.

Osmnáctiletá Cath neměla zrovna snadné dětství, ji i její sestru Wren opustila matka, když chodila dvojčata do třetí třídy. Na rodinu to mělo katastrofální dopad a každý člen je kvůli tomu poznamenaný jiným způsobem. Wren se zdá být nejnormálnější a zatím to vypadá, že ji odchod matky poznamenal nejméně, oproti tomu Cath je ke všemu velmi nedůvěřivá a trpí návaly úzkosti, panikaří ze všeho neznámého. Dobře se cítí jen ve svém pokoji s notebookem a sestrou po boku, když spolu píší povídky o milovaném Simonu Snowovi. Jenže teď dvojčata odchází na vysokou školu a Wren se rozhodla osamostatnit, chce si užívat vysokoškolského života plnými doušky a Cath by byla jen přítěží. Ale to přeci nejde. Jak to má Cath v nové škole zvládnout bez své sestry, bez své opory? Jak se má vypořádat s tolika novými podněty a s novými lidmi ve svém životě, jako je třeba potrhlá spolubydlící s ještě potrhlejším přítelem, kteří se Cath neustále snaží začlenit do společnosti?

„Nemůžu tě jen tak pustit dál,“ vyhrkla. „Proč ne?“ „Vždyť tě vůbec neznám.“ „Děláš si srandu?“ Zasmál se. „Známe se od včerejška. Byl jsem u vás v pokoji, když jsme se potkali.“ „Jo, ale neznám tě. Neznám ani Reagan.“ „Takže ona bude taky muset čekat venku?“ „Hele…“ Začala vrtět hlavou. „Nemůžu si pouštět do pokoje cizí kluky. Ani nevím, jak se jmenuješ. Celá tahle situace na sto honů zavání znásilněním.“ „Zavání znásilněním?“ „Chápeš,“ řekla, „ne?“ Zahýbal obočím a zavrtěl hlavou. Pořád se usmíval. „Ne tak docela. Ale už s tebou dovnitř nechci. Když to tam zavání znásilněním, bál bych se.“

Knihy nejen pro mládež
Rainbow Rowellová píše knihy pro dospívající i dospělé. Vždycky jsou to však knihy o lidech, kteří mají pocit, že se v jejich životě něco pokazilo, a kteří hledají a někdy i nacházejí lásku. Když Rainbow zrovna nepíše, čte komiksy, plánuje výlety do Disney Worldu a hádá se o věcech, na kterých z hlediska věčnosti zase tolik nezáleží. Žije v Nebrasce s manželem a dvěma syny. A právě prostředí, v němž autorka žije, se v knize Fangirl velmi promítá, často je to formou nějakých vtipných připomínek. Dalším neobvyklým tématem, kromě přítomnosti kovbojů ve škole, je tvůrčí psaní a psaní fanfikcí, oboje se totiž v knize objevuje velmi často a autorka své čtenáře zásobuje různými zajímavými postřehy. Dokonce před každou kapitolou je buď úryvek z fiktivní knihy, na níž hlavní hrdinka svou fanfikci píše, anebo je tam přímo úryvek jedné z povídek.

Postavy jako ze života
Fangirl je psaná ve třetí osobě, a to velmi poutavým stylem. Postavy jsou výborně psychologicky propracované. Spolu s hlavní hrdinkou čtenáři prožívají všechny její úzkosti a nejistoty, kdy pochybuje o sobě i o svých dovednostech. Vždycky si myslela, že jen její sestra je ta hezká a dokonalá, ta která se umí bavit a mezi své okolí dokáže skvěle zapadnout. Ovšem teď nastala doba, kdy i Cath začíná objevovat svět mimo internetové sítě. Postupně krůček po krůčku začíná konečně pořádně žít, poprvé se opravdu zamiluje a zjišťuje, že nic není zadarmo a zradit může i osoba, do níž byste to nikdy neřekli. Wren naopak dokazuje, že možná není až tak bezchybná, jak si o ní Cath doposud myslela, a že i ona nakonec byla svým způsobem odchodem jejich matky poznamenaná. To vše ještě doplňuje otec dvojčat, který je postižen mánií a pokud nad ním někdo nebdí, je schopen se upracovat k smrti. Někdy je jeho chování vtipným odlehčením příběhu, jindy je politováníhodné, ale rozhodně ho nejde přejít bez povšimnutí a následné reakce.

„Koukni se na sebe. Jseš vždycky nad věcí, ničeho se nebojíš. Já se bojím všeho. A jsem cvok. Ty si možná myslíš, že jsem tak trochu cvok, ale já ukazuju lidem jen špičku ledovce svého šílenství. Pod touhle vrstvičkou mírnýho šílenství a lehký sociální fobie se skrývá totální troska.“

Bude z vás nový fanoušek?
Fangirl je kniha, jíž by si rozhodně neměl nechat ujít žádný věrný fanoušek Rainbow Rowellové, ale doporučuji ji i dalším čtenářům, kteří se s autorkou zatím ještě nesetkali. Tato kniha za to opravdu stojí a je jedno, zda je vám stále ještě sladkých -náct, anebo už jste starší, protože kdo by se rád nevrátil do svých studijních let. A Fangirl je zajímavá o to víc, jelikož se zaobírá i závažnějšími tématy, jako je hledání sebe sama a rodinné vztahy, které nejsou vždy jen ideální. A pokud ani to vás nenaláká, možná vás nadchne možnost dozvědět se něco více o psaní, o všech radostech i strastech s ním spojenými.

Komentáře (0)

Přidat komentář