Působivý příběh štěněte

recenze

Pes (2018) / hana1070
Působivý příběh štěněte
Malé štěně, hory někde ve Skandinávii, zima a sníh. A právě tady se štěně zaběhne, ztratí se své mámě a lidem, které zná. Jen náhodou přežije prvních několik mrazivých nocí. Najde mršinu losa, která mu zachrání život. Štěně nic nezná, nikomu nevěří, bojí se vran, má strach ze zvuků a neznáma. Chybí mu máma.... Jenže není zbytí, pokud chce přežít (a to štěně chce moc), musí se postupně naučit pravidlům života v divočině. Začne lovit drobné hlodavce, živí se hmyzem a lesními plody. Má své teritorium, kde to zná, naučil se poslouchat své pudy, dokáže se nasytit. Oblíbí si vejce a kuřata tetřevů. Přesto se strach stále vrací - to když se při svém lovu ztratí, když narazí na silnějšího protivníka, když ucítí pach člověka. Štěně přežije jaro i krátké teplé léto. Pak přichází podzim a po něm další zima, se kterou se vrací i lidé - lovci. Jsou mezi nimi i ti jeho? A znamenají pro něj ještě něco? Nebo se z našeho klubíčka stal dlouhonohý, šlachovitý, šedivý vlček?

Tahle kniha je dojemná, milá a působivá. Jako bych se dívala na večerníčky od Václava Chaloupka. Jestli tuhle knížku někdy bude někdo chtít načíst jako audioknihu, hlasuju jednoznačně pro Viktora Preisse. Ten by se hodil dokonale, ve Vydrýskovi se zcela osvědčil, u Psa jako bych ho při čtení slyšela. Popis přírody a chování jednotlivých živých tvorů, střídaní ročních období, ale také velká témata jako strach, smrt, touha přežít, důvěra... Není to dlouhá knížka, ale přesto zanechá dojem.

Pořídila jsem si ji jako knížku pro společné čtení se synem, po přečtení si ale nejsem jistá, že by to byla vyloženě kniha pro děti. Věty jsou dlouhé, slovní zásoba pokročilá, pocity a zážitky hluboké. Rozhodně je to knížka pro milovníka psů - vzhledem k tomu, že lidé v Česku chovají přes dva miliony psů (43 % domácností má psa), bude to asi knížka, která se bude dobře prodávat. Dobrý marketingový tah. Já se tedy za extra fanouška psího plemene nepovažuji, psa doma nemáme ani neplánujeme, přesto se mi ale knížka Pes poměrně dost líbila.

Švédka Kerstin Ekmanová patří mezi nejvýznamnější severské autorky. Původně se věnovala hlavně detektivkám, postupně jsou ale její knihy spíš psychologické a sociologické, jejím velkým tématem je postavení ženy a matky ve švédské společnosti a na švédském venkově. V Česku vyšlo už několik jejích knih, včetně těch nejznámějších, jako je Černá voda nebo Vlčí kůže. Na působivosti knihy Pes má velkou zásluhu také překladatel, kterým je Jaroslav Bojanovský (můžeme ho znát třeba z překladů knih Johanna Theorina nebo Leifa G.W. Perssona).

Díky nakladatelství MOBA za příjemný zážitek.

Komentáře (0)

kniha Pes recenze