Psychologie masových vrahů

recenze

Psychologie masových vrahů (2015) / JOhanka.1412 (327 views)
Psychologie masových vrahů

Andrej Drbohlav, vystudovaný etoped a psychopatolog, který o sobě dal poprvé vědět úspěšnou knihou Psychologie sériových vrahů, se nyní navrací s další, neméně temnou knihou. Psychologie masových vrahů má na co navázat. Předmluvu ke knize sepsal sám MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA, uznávaný český neuropatolog, spisovatel a publicista. Na 312 stránkách jsme seznámeni, na jedné straně, s nejtemnějšími zákoutími lidské duše, na straně druhé, jsme my, příslušníci "normální, zdravé společnosti" často konfrontováni s myšlenkou, jak málo jsou tito vrazi odlišní, od nás samotných. Jak sám podtitul "Příběhy temné duše a nemocné společnosti" napovídá, nevytváří si je společnost tak trochu sama?


Kniha je rozdělena do třinácti kapitol: Základní definice mnohonásobných vražd, mýty o fenoménu masového vraha, subtypy masových vrahů, vybrané patologické fenomény vývoje, vybrané příčiny a následky, masové útoky na školách, masoví vrazi z jiného pohledu, vybrané případy masových vražd, masové vražedkyně, napodobitelé fiktivních příběhů, napodobitelé skutečného zločinu, ženy, které milují vrahy a slavné nevyřešené případy.


Kniha se dá rozdělit na dvě pomyslné části. První část by se dala nazvat částí psychologickou. Dozvíme se v ní o typech masových vrahů, četnost výskytu masových vražd, časté mýty nás seznámí s faktem, že není pravda, že vražd přibývá. Tato část knihy obsahuje velké množství různých grafů, nákresů a statistik, což občas připomíná spíše sociologickou studii. Zamyslíme se i nad tématem domácí ozbrojování.


Velice zajímavé jsou kapitoly, zabývající se psychologickými aspekty masových vrahů. Dozvíme se např. co je to mesiášský komplex nebo komplex superiority. Psychologicky laděné kapitoly by mohly být pro někoho méně srozumitelné. Text ovšem není zbytečně dlouhý, vše je podáno stručně, jasně, bez obalu.


Pomyslná druhá část knihy se zabývá popisem různorodých skutečných kauz masových vražd. Skutečných případů je opravdu hodně. Příběhy jsou většinou popsány jasně a stručně. Ve dvou kapitolách se autor konkrétním případům věnuje podrobněji, jedním z těchto případů je i kauza Olgy Hepnarové, o níž právě běží v kinech mezinárodně oceňovaný film.


Celá kniha je psána snadno srozumitelným jazykem. Výjimku tvoří psychologicky laděné kapitoly na začátku knihy. Překvapila, a zároveň potěšila, mě kapitola o ženách, které milují vrahy. Toto zajímavé a zásadní téma je často opomíjené, proto velice chválím autora, za zařazení této kapitoly. Publikace na mě působí dojmem zdařilého mixu odborné a populárně-naučné literatury. Jazyku knihy porozumí každý, dozví se spoustu zajímavých a originálních informací, které by ho, při sledování televizní detektivky, nenapadly.


Knihu doporučuji všem, kteří mají zájem o toto téma. Není psána s touhou po senzaci, s úmyslem šokovat nechutností či zvěrstvy, kterých jsou, někteří narušení jedinci, schopni. Proto je vhodná ke čtení pro kohokoli.

Komentáře (0)

kniha Psychologie masových vrahů recenze