První konec

První konec
Rok 2039, Nottinghamská univerzita. Kate se setkává se svým novým spolužákem, Matthewem. Probouzí se v ní zvláštní pocit… Nedokáže ho přesně identifikovat, ale určitým způsobem ji to k Mattovi táhne. A není divu – ti dva se totiž už nejednou potkali… Jen napříč historií.
V průběhu několika staletí se Matthew s Katherine setkávají, zamilují se do sebe a poté pokaždé tragicky zemřou. Tentokrát je to ale jinak, oni jsou jiní. Oba touží zjistit pravdu o svém původu, a proč vlastně stále umírají a znovu se rodí. To je zavede na cestu napříč minulostí ve stopách svých předchůdců, kteří doposud pokaždé selhali…

Na první pohled První konec zaujme svojí hezkou a zajímavou obálkou, která mě osobně skutečně dostala. Je jednoduchá, ale moc pěkná – skvělý způsob, jak přitáhnout pozornost k anotaci. Musím se přiznat, že jsem úplně nevěděla, co od toho očekávat. Přišlo mi to trošičku matoucí… A vlastně ještě teď to tak cítím.

Už na začátku se objevují krátké texty v podobě poznámek, vzkazů a emailů, co si psali předchozí Katherine a Matthew. Musím rovnou říct, že to byla první věc, co mě naprosto odrovnala – nemohla jsem si pomoct! Tyhle drobné poznámky byly nejenom vtipné, ale taky nabízely skvělou možnost poznat blíž předchozí Kate a Matta, jejich život – a hlavně jejich záměry, protože byli později společností označení za teroristy.
Jejich drobné hašteření a dopisování bylo pro tu knihu ideální zpestření děje, který je ze začátku poměrně zmatený. (Alespoň já byla zmatená) A když říkám zmatený, tak to myslím doslovně.

Autorka čtenáře totiž provede ne jednou časovou rovinou, ale hned třemi – tudíž se setkáváme hned se třemi různými verzemi Kate a Matta, zatímco se dozvídáme jejich příběh. Vzhledem k tomu, že se časy vzájemně prolínají… Je tu celkem slušná možnost, že se člověk ztratí – což se ostatně stalo i mě. Dost dlouho jsem v ději tápala a pořádně ho nechápala, to se změnilo až okolo poloviny knihy. To mě trošičku zklamalo – ale svým způsobem to příběhu dodává na tajemnosti, zvlášť v případě, kdy vlastně nevíme nic o smyslu znovuzrození hlavních hrdinů.
Na druhou stranu se mi moc líbí drobné detaily, které provázely jednotlivé „verze“ postav napříč těmi roky. Byli pokaždé trošku jiní, což je vždycky činilo o něco zajímavější. Když se k tomu přidá nádech historického prostředí, působí to vážně dobře.

Moc se mi líbil autorčin styl psaní, je svěží a velice čtivý. Díky střídání časů se člověk sice může ztratit, ale autorka si zvládá dost dobře udržet pozornost – což okoření právě poznámky a vzkazy, jak jsem zmiňovala na začátku. Celkově je První konec zajímavý a dost čtivý, ale jeho slabá stránka je pomalý rozjezd děje a určitá chaotičnost, která může některé čtenáře odradit.

Osobně musím říct, že ačkoliv mě První konec zanechal poněkud zmatenou… Velice dobře se četl a rozhodně se mi líbil. Musím se přiznat, že při čtení některých těch vzkazů už mi skutečně cukaly koutky – takhle dobře už jsem se dlouho nepobavila. I díky tomu tahle kniha také vystupuje z davu a získala si moji přízeň. Vzhledem k velice pomalému rozjezdu a určité zmatenosti dávám čtyři hvězdičky.

autor: Waver · 06.12.2016 v 14:40 · přečteno 131x

Komentáře (0)