Prostor pro život

recenze

Prostor pro duši (2018) / Medvědářka
Prostor pro život
Prostor pro duši je zpověď ženské duše, která si zažila nejedno utrpení, ale připomíná si i ty dobré chvilky. Maličkosti všedního života, díky nimž je žena krásnější, odhodlanější a silnější. Nebojí se bolesti a přiznání, že v něčem selhává. I to je součást žití a proces znovuzrození.

Tuhle malou útlou knihu jsem vyhrála v jedné soutěži loni v zimě. Znala jsem jménem autorku - herečku a tak jsem si řekla proč ne, zkusím své štěstí. Povedlo se a mě pak do schránky přišla kniha, která mi pak dlouho odpočívala v knihovně. Teprve nedávno na ní přišla řada a já se do ní pustila. Neprožívala jsem v poslední době nejradostnější období, protože jsem přišla o práci. Ne vlastní vinou a to mě to pak žralo ještě víc. Potřebovala jsem nějakou náplast - berličku pro odpoutání, protože se mi nic nechtělo. Recenzáky jsem nemohla ani vidět a hledala jsem tedy způsob, jak se vrátit do čtecího procesu. I s tímhle mi tahle kniha pomohla.

Vlastina se v knize vypořádává se svými démony, které si nese celý život, ale upozorňuje i na to dobré, co život dává. Je to jako zpověď někoho, koho neznáte, ale přesto vás jeho myšlenky zasáhnout na to nejcitlivější místo. Vyvolají se vzpomínky, které máte zasunuty hluboko v sobě a na které jste se snažili zapomenout. Bolí to a moc.
Snad i díky tomu jsem knihu nakonec nedočetla celou. Najednou jsem se při čtení zmítala na vlnách dávných bolestí, křivd, kde na vás sem tam vykoukla i šťastná chvilka. Můj život v určitých fázích života nebyl nejveselejší a já musela bojovat. Možná i proto mě kniha zasáhla tak citlivě, protože jinak se mi to četlo moc dobře. Jako když si povídáte s kamarádkou a probíráte život. Nejdete daleko k peprnějším výrazům a nebojíte se nazvat věci pravým jménem. To mě opravdu bavilo.
Knihu tedy nezatracuji. Jen já jí číst už nebudu a někomu jí věnuji dál. Jiné silné ženě, která si z knihy třeba také něco odnese. Na mě jsou tam příliš silné emoce a přiznám se, že těch se já bojím. Bojím se prožívat bolest znovu, i když to bylo dávno. I tak je to ve mě zasunuto a já to chci nechat spát.



Kniha, která nemá žádná pravidla, nedává si pozor na jazyk a mluví srdcem.


Knihu si vydala autorka samonákladem.

Komentáře (0)

kniha Prostor pro duši recenze