Promluvy se zesnulými

recenze

První telefonát z nebe (2014) 4 z 5

/ Rinoa18

Naši rodiče. Babičky a dědečkové. Kamarádka. Partner. Manžel či manželka. Nebo dokonce dítě. Dovedete si představit, že by vám kdokoliv z vašich nejbližších příbuzných jednoho dne zatelefonoval a mluvil s vámi? Ano? A co v případě, že už je nějakou dobu po smrti?

Městečko Coldwater bylo až donedávna jedním z mnoha. Stejně jako další americká města, jejichž obyvatelé by se v řádu tisícovek dali počítat na prstech jedné ruky, nijak nevyčnívalo z řady. Tedy až do chvíle, kdy v místním kostele vystoupila před zdejším osazenstvem jedna žena. Paní Katherine přišla s tvrzením, které všem sebralo dech. Údajně ji kontaktovala její mrtvá sestra.

Je to lepší, než jsme snily, Kath.
Katherine se usmála. My. Díky růžovému telefonu, jejž držela přitisknutý k hrudi, znovu objevila svou sestru, o kterou nemohla nikdy přijít.
A nehodlala o tom mlčet.

Bývalý armádní pilot Sully kvůli tragické události přišel o ženu i o práci. Zbyl mu jen jeho sedmiletý syn. V okamžení, kdy se svědectví o telefonátech začnou množit, a město se stane terčem všeobecného zájmu, rozhodne se věci uchopit do svých rukou. Nevěří, že onen kontakt mají na svědomí skuteční zemřelí. Už vůbec ne v případě, kdy to ovlivňuje i jeho vlastní dítě. Podaří se mu objevit pravdu? Nebo ji má celou dobu na očích, aniž by cokoliv viděl?

Jen zíral. Nedokázal mrknout.
„Je mi to tak líto.“
„Proč?“
„Nebyl jsem u tebe, když jsi umřela.“
„Není to tvoje vina.“
„Nikdy jsem ti neřekl sbohem.“
„Takové zbytečné slovo,“ řekla „když někoho miluješ.“

Celý děj je rámcově členěn na kapitoly, kde každá má svůj týden. Těchto týdnů se zde nachází celkem šestnáct a navazují na sebe chronologicky. Jednotliví vypravěči se mění, takže můžeme postupně odhalovat jejich méně i více náročné životy. Jako bonus nám autor předkládá také úseky, v nichž se vrací do historie k samotnému vzniku telefonu. Informuje o technikách pana Bella a čtenář se dozví například i to, co bylo obsahem vůbec prvního telefonního rozhovoru.

Příběh je vyveden v silně duchovním ladění, což vzhledem k tématu není nikterak překvapivé. A ačkoliv sama nepatřím mezi věřící, tato kniha má skutečný potenciál. Najdete v ní mnoho podnětů k zamyšlení a spoustu zajímavých a hlubokých myšlenek. Troufám si říct, že mě skutečně obohatila i vnitřně. Rozhodně nepostrádá naději. I když, z vlastní (a velmi živé) zkušenosti mohu říct, že naděje může představovat nejen cestu ke spáse, ale také k úpadku…

A co vy? Dáte knize šanci?