Příběh strážce Země

recenze

Galgad - příběh strážce Země (2015) / Jackelin (975 views)
Příběh strážce Země
V dávných dobách, v dolině v prastarém lese obehnanými horami, se probudí nejmocnější strážce Gathary. Není to náhoda. Na svět přišli ti noví, odlišují se od ostatních, narušují snad křehkou rovnováhu?
Navíc se schyluje k válce mezi lidmi, nadvláda zdvojeného kříže rozpíná ruce. Galgad pátrá po pravdě. Nenalézá však vlky ani ostatní.
Nechte se okouzlit poutavým příběhem, nechte se uchvátit prastarými lesy, v nichž tečou čisté řeky. Budete mít pocit, jako byste sami chodili těmi místy, potkávali tvory z prastaré říše. Obdivujte hrdiny i obyčejné lidi, kteří se snaží bojovat s nepřízní osudu. Odhalte kruté pravdy našich činů.
(oficiální anotace)

Pro začátek se musím přiznat, že když mě autor oslovil, neměla jsem příliš vysoká očekávání. Důvodem bylo, že se jedná o jeho prvotinu a nakladatelství knihu nechtěla vydat. Zaujal mne však její námět a tak jsem byla zvědavá, jak se s tím Ergall vypořádal.

Zprvu pro mě bylo těžké se začíst. Dle mého to bylo převážně kvůli zvláštním souvětím. Alespoň na mě tak působila, protože v místech, kde psal autor čárku, bych raději napsala tečku či použila nějakou spojku. Ale je to asi hlavně o zvyku, protože po překonání několika prvních stran už jsem to tolik nevnímala.

Když už jsem začala psát o gramatické stránce knihy, rozhodně stojí za zmínku autorova skvělá slovní zásoba. Ta mi při čtení dělala opravdu radost, protože na tomhle já si potrpím. S tím souvisí i použitá jména (lidí i míst), která na mne působila velmi dobrým dojmem.
Ergallovi se také úchvatně daří vykreslit přírodu. Jeho popisy mě dokonale vtáhly do děje – jako bych slyšela šepotání listí a cítila vůni lesa.

Během čtení mne trochu mrzelo, že nejsou více rozvinuty některé z vedlejších postav, protože jejich životy jsou určitě také zajímavé. Samozřejmě by kvůli tomu kniha byla delší a pro některé méně atraktivní (já se řadím do těch lidí, kteří si libují i v sáhodlouhých popisech). Možná by se v ní i více ztratilo její poselství, které je rozhodně důležité.

Kniha mi upřímně kápla do noty. Ne pouze tím, že se jedná o (ne jen tak ledajaké) fantasy, ale také jejím posláním. Donutí Vás zamyslet se nad tím, jak se my lidé chováme k Matce Zemi. Jistě, je tu pár takových, kteří se snaží udělat vše pro její záchranu a zachování. Dále jsou tu tací, které toto téma příliš nezajímá, ale alespoň Zemi nijak výrazně neničí. A v poslední řadě jsou tu lidé, kteří výrazně narušují přirozený řád, ničí přírodu a ženou naší Zem do záhuby. Doufám, že počet těch, kteří se snaží o nápravu, bude neustále stoupat.

Pokud jste o této knize již slyšeli, určitě jste se dozvěděli, že se jedná o něco nového ve světě fantasy literatury. Rozhodně si knihu přečtěte, abyste zjistili, co je na tom pravdy. V každém případě Ergall dokázal, že lze napsat kvalitní fantasy, aniž by byla kniha plná epických bitev, milostných trojúhelníků, bájných tvorů či mocných černokněžníků.

Jsem opravdu ráda, že jsem si knihu přečetla a mockrát děkuji autorovi za její zaslání (jen mě zpětně mrzí, že jsem si knihu nenechala podepsat). Těším se na další příběhy, které budou snad ještě lepší a třeba se pro vydání rozhodně i nějaké nakladatelství (po tolika kladných ohlasech bych se nedivila).

Komentáře (0)

kniha Galgad - příběh strážce Země recenze