Příběh s vůní nových bot

recenze

Obuvníkova žena (2014) 5 z 5 / Babouš
Obuvníkova žena

O knihách, které mě zaujaly (ať už v dobrém nebo ve zlém), se vždycky snažím něco napsat. Trénuju si tak psaní a učím se zformulovat názor. Po dočtení knihy Obuvníkova žena jsem ale v koncích.

O téhle knize se totiž píše těžko! Vždyť obsahuje dobrou polovinu století. Kde mám přestat psát, abych neprozradil moc ze zápletky?

Jistě nic nezkazím, když řeknu, že příběh začíná na začátku 20. století v italských Alpách, kde je sice nádherná příroda a rozkošné vesničky, ale život je zde tvrdý a většina lidí nemá moc peněz.

Ciro je sirotek, který po smrti otce a psychickém zhroucení matky vyrůstá v klášteře jenom s bratrem Eduardem. Jeptišky jsou na ně ale moc hodné a bratři pomáhají, s čím mohou. Eduardo je víc zbožný, proto připravuje věci na mše a vyřizuje korespondenci. Ciro je oproti němu spíš světský – v klášteře dělá manuální práce, opravuje, co je zrovna třeba a občas i pomáhá v kuchyni.

Jenže tahle část jejich života náhle skončí poté, co Ciro přistihne místního kněze s dívkou svých snů. Kněz chce zabránit, aby se o tom chlapci šířili, proto je z kláštera vyžene. Eduardo odchází na seminář do Říma, aby se stal knězem, pro Cira jeptišky domluví práci u šikovného ševce.

Má to ale háček: obuvnická dílna pana Zanettiho je v New Yorku.

Ciro tedy opouští jeptišky i bratra a odplouvá do Nového světa. U pana Zanettiho se mu celkem líbí, práce s botami ho velice baví a jde mu. Pan Zanetti se často směje, že učedník brzy překoná mistra. New York je v té době plný italských přistěhovalců a na jedné lodi přijede i Enza, dívka z italských Alp, která žila kousek od Cira.

Je absurdní, že v italské vesničce žili kousek od sebe, ale pořádně se seznámí až na Manhattanu, na druhém konci světa. Ale ani tady jim není dopřáno spolu strávit více času. Ciro tvrdě pracuje v obuvnictví, Enza si najde nejprve práci v textilní továrně a později s kamarádkou nastoupí do Metropolitní opery jako švadlena kostýmů.

Ciro a Enza jsou jako dvě tkaničky, které na botě vycházejí ze stejného bodu, ale často se kříží a zase rozcházejí, než konečně utvoří pevný uzel.

Na rozdíl od Cira je ale Enza oddaná katolička a věří, že všechno se děje z nějakého důvodu.

Obuvníkova žena je překrásný román prodchnutý italským způsobem života – dobré jídlo, víno, kvalitní boty... Je to příběh o tom, že píle se vyplácí a sny se vyplní, když se člověk hodně snaží. A samozřejmě tam je láska. Hluboká láska dvou spřízněných duší, které se musí protlouct v nové zemi, kde se mluví cizím jazykem.

A teď mě omluvte, jdu si nechat vyrobit krásné kožené boty…

Komentáře (0)

Přidat komentář