Příbeh norského dandyho v Anglii

recenze

Spisovatel Jan Guillou, nakladatelství Host a překladatelka Helena Matochová nám v knize Norský dandy představují Sverreho, třetího z bratrů Lauritzenových, s nimiž jsme měli možnost se před časem seznámit v románu Stavitelé mostů. V prvním dílu románového cyklu Velké století se totiž Sverre Lauritzen brzo ztratil ze scény a my jsme sledovali osudy jeho bratrů Lauritze a Oscara. Doporučuji čtenářům, aby se nejprve pustili právě do Stavitelů mostů, jak jsem to ostatně učinil i já. Vezmou-li to takhle pěkně po pořádku, bude se jim skládanka příběhu lépe sestavovat.

Norský dandy se stejně jako první díl cyklu odehrává v letech 1901-1919. Sverre se mnohém od svých bratrů liší. Zatímco Lauritz a Oscar se o umění zajímají pramálo, je pro Sverreho zejména svět malířství vlastně vším. Jeho život je krom toho výrazně poznamenán tím, co v oné době bylo bez jakýchkoli pochybností stigmatem, které člověka mohlo přivést i před soud: Sverre je gay a do Anglie odchází se svou láskou Albie, tedy lordem Albertem Manninghamem. O materiální zabezpečení si Sverre starost věru dělat nemusí, jeho partner je totiž, jak se říká, nezřízeně bohat. Sverre může dát vyniknout svému uměleckému nadání. Poučený čtenář ocení, že v příběhu se setká s několika postavami tehdejšího anglického kulturního světa, za všechny jmenujme Virginie Woolfovou. Sverre a Albie jsou přesvědčeni, že „žijí v epoše zotavení lidstva, kdy jsou války (alespoň v civilizovaném světě) jednou provždy minulostí, dělnická otázka se velmi brzy vyřeší díky technickému pokroku a politika se pak bude zabývat jen praktickými drobnosti“. Také do Sverreho života však první světová válka zasáhne krutým způsobem.

Druhý díl románového cyklu ubíhá o něco pomaleji než díl první. Je v něm více prostoru pro úvahy. Ani to však nijak neubírá na čtivosti. Větší potěšení bude mít jistě ten čtenář, který se lépe orientuje v anglickém malířství a literatuře počátku 20. století. Umělečtí přátelé Sverreho a Albieho mu tak budou bližší. Pro ostatní to možná bude impulsem pro to najít si další informace.

E-kniha je, alespoň ve formátu MOBI, který jsem měl k dispozici, bezvadně vypravena. K překladu do češtiny nelze mít žádné výhrady.

Mysleli si, že „dvacátého století oplývá přílišným technickým pokrokem, než aby v něm byly možné války, dvacáté století je stoletím míru a krásného umění“. Tento (a samozřejmě nejen jejich) omyl je pro mě tím hlavním tématem, které si z příběhu norského dandyho v Anglii odnáším.

Komentáře (0)