Příběh není o Stephenovi a i je.

recenze

Autobiografický příběh o životě po boku významného vědce na poli fyziky Stephena Hawkinga. O tom, že každá strana má rub i líc a co se zdá být prezentováno jako dokonalé, ve skutečnosti dokonalé není. Někdo by to přirovnal k - Za vším hledej ženu...
Knihu jsem dočetla před pár minutami a jsem ještě mimo. Čekala jsem zajímavý příběh ze života vědce, o kterém jsem se doslechla hlavně díky seriálu Teorie velkého třesku. Že to bude až takový třesk jsem vážně nečekala.
Příběh není o Stephenovi a i je. Hlavně je v něm ukázáno pozadí jeho úspěchu. Jeho žena Jane, kterou poznal na škole při studiích mu byla oporou už od začátku, kdy se nemoc začala projevovat. Stála za ním, když mu bylo špatně a snažila se mu celý jeho život usnadnit i přes vidinu, že mu nezbývá moc dní života.
Jejich příběh začíná v roce 1962, kdy se spolu seznámí, ačkoliv se už znali od vidění minimálně deset let. Jane se zamiluje do toho plachého, věčně duchem nepřítomného chlapce a z jejich setkání vzejde láska. Navzdory odporu ze strany Hawkingových, kteří se sňatkem nesouhlasí. Už tady se projevuje zákeřná nemoc, kdy lékaři prorokovali, že Stephenovi zbývá jen pár let života.
I při těchto podmínek se jim ale narodí první z dětí Robert. Jane se začíná plně soustředit na rodinu a aby to co nejvíce usnadnila Stephenovu životu. Zařizuje dům tak, aby mu vyhovoval a pečuje o něj a malého Roberta ve dne v noci. Jezdí s ním po světě, kde se mezitím ze Stephena stává stále známější osobnost a dostává se mu řady ocenění.
Jenže to si začne vybírat svou daň po psychické stránce u Jane. Nejen že se musí postarat o stále více nemocného muže, domácnost, ale potýká se i z laxností úřadů vůči vozíčkářům. Trpělivě snáší nepřátelství ze strany Hawkingových, kteří jí prostě nemají rádi a občas to dávají otevřeně najevo.
Sama se v tom máchá a spoléhat se může jen své nejlepší přátele nebo studenty, kteří jsou obeznámeny se stavem chodu domácnosti u Jane a Stephena. V tom všem se snaží i dokončit svou doktorskou práci. A do toho se narodí druhé dítě Lucy.
Aby unikla velkému tlaku, který se na ní vyvíjí a u kterého cítí návaly zoufalství, strach a hlavně velkou lásku ke Stephenovi, hledá útěchu v hudbě. Chodí zpívat do sboru. Tam se nečekaně setkává s Jonathanem. I díky němu nespáchá sebevraždu, ke které neměla daleko.
V tu dobu už je Stephen plně odkázán na pomoc ostatních a po nemoci, která ho postihne v Ženevě, kdy je uveden do umělého spánku, přestane i mluvit. Nastupuje problém, jak mu dopřát plnou odbornou péči čtyřiadvacet hodin denně. Jane i Jonathan se mu snaží pomoci, jak nejlépe to jde. Do péče o už tak bezbranného muže se zapojuje i nejstarší syn Robert, kterému tím jako by končí dětství.
Začínají se shánět prostředky na kvalifikované ošetřovatelky a ošetřovatele. Ty však stojí nemalé peníze a ty oni nemají. Nakonec přijde pomoc od jedné americké nadace, která značnou část zaplatí. Stephen je v té době už velká kapacita v oboru fyziky. Jenže díky ošetřovatelkám nastanou jiné zmatky.
I přes to všechno byla Jane připravená za něj bojovat, ale jak se měla prát s někým, kdo o to už asi nestál. Kdo byl panovačný a raději poslouchat pochlebovače z venčí. Pro ošetřovatelky byla ona a i děti jen někdo méněcenný. To Stephen byl pro ně bůh. Co na tom, že spolu měli 3 děti? Ona přeci Stephena podváděla s Jonathanem a jen překážela, místo aby se o něj věrně starala.
V tu dobu se o Stephenovi točil film dle jeho knihy Stručná historie času. V domě i na katedře se to hemžilo filmaři a štábem.
Stephen se nakonec s Jane po pětadvaceti letech rozchází. Přičinění na tom má hlavně ošetřovatelka, kterou si později vezme za druhou ženu. Z Jane je zlomená žena a nebýt pár nejvěrnějších a hlavně Jonathana, tak by to asi nezvládla. Její odolnost a houževnatost, se kterou to vše snášela, si zaslouží obdiv.

Komentáře (0)