Příběh inspirovaný vlastním srdcem...

recenze

Kaleidoskop srdcí (2016) 5 z 5 / mmmisulka.r
Kaleidoskop srdcí

Každé zlomené srdce je možné slepit.
Vzít střípek po střípku a znovu jej
s láskou dávat dohromady.
Vše je možné, jen důvěra se nehledá snadno...



Začnu asi tím, že nechápu, jak mi tato kniha mohla uniknout?! První díl romantické série Srdce totiž vyšel už loni v únoru.

Možná nevíte, co si pod názvem Kaleidoskop srdcí představit, ale je to opravdu jednoduché, vystihuje plně svůj název i podstatu příběhu. Všichni víme, co je kaleidoskop, věcička, do které když se podíváme proti světlu, tříští a pohybují se v ní malá sklíčka či kousky barevného plastu. Jednoduchým pohybem se výjev mění v kouzelné obrazce, které jsou s každou pohyblivou vteřinou jiné a jiné. Sklíčka, která jsou v tomto díle posbírána a slepena do uměleckého díla ve tvaru srdce dostanou svou stvořitelkou název Kaleidoskopy srdcí...


Estelle...
Už je to skoro rok a já tu sedím, uprostřed téměř prázdného bytu, a snažím se posunout o krok dál. Není to snadné, všude kam se podívám, všude vidím Wyatta. Pod umyvadlem jsou stále jeho oblíbené sandály, v jeho tričkách stále cítím jeho vůni.... Jenže je pryč a už se nikdy nevrátí. Opustit náš společný domov je dobrý krok v před, který zvládnu. Je čas jít dál, znovu mám svoje srdce na padrť...

Oliver...
Věděl jsem, že ji znovu uvidím, nejde to ani jinak, je to ségra mého nejlepšího přítele. Je to ta holka, kterou zbožňuji už od chvíle, kdy jsem ji uviděl jako šestnáctiletou plakat na střeše jejich domu. Podělal jsem to a znovu mířím stejným směrem, je mi asi souzeno podělat to znovu...

Možná mě jen ochraňoval před úchylem a opravdu to nebyl jeho způsob jak si značkovat teritorium. Koneckonců, tohle je Oliver. Ten si fakt neznačkuje teritorium; prostě přes ně přejede jako buldozer a zmizí dřív, než si stihne všimnout, jaké škody způsobil.

Estelle se stěhuje ke svému bratrovi po té, co se rozhodla prodat dům, kde ji vše připomíná tragickou minulost. Mezi bratrovými kamarády je takovým benjamínkem a hlavně ztělesněním něčeho nedotknutelného, Estelle je pro všechny tabu. Jsou tu, aby ji chránili, ne aby ji očumovali a divili se tomu, jaká z ní vyrostla krásná holka. Všichni se znají téměř od narození, jsou jako sourozenci, ale i na tomto území může vykvést láska. Láska, které ale zřejmě není předurčeno štěstí.

Budí ve mně spokojenost s tím, jaká jsem, a necítím potřebu se v jeho přítomnosti měnit nebo něco předstírat. Jsem to prostě já a být sama sebou ještě nikdy nebylo příjemnější.

Estelle je umělkyně, jejím nejlepší dílem jsou Kaleidoskopy srdcí, které jsou její vnitřní součástí. Je v nich kus jí samotné, přesně takhle asi totiž vypadá její srdce, rozbité na kusy a kousek po kousku slepené její vlastní pílí. Myslela si, že ty pocity jsou už dávno pryč. Myslela si to do té doby, než Olivera znovu potkala v bratrově bytě. Její křehké srdce se opět otřásá a tentokrát za to nemůže jen ztráta, kterou před časem utrpěla.

Naučil mě chápat, že láska - ta opravdová, překotná, co vás poblázní, všechno překoná a svlékne vás do naha - znamená, že když se vznášíte, ocitáte se tak vysoko, jak se vám o tom nikdy ani nesnilo. Ale když padáte, přistanete v té nejhlubší, nejtemnější propasti, a je jen na vás, abyste se odtud vyhrabali ven.

Můj dojem:
Ke knize jsem přistupovala s normálním, klasickým očekáváním. Jako k jednoduché romantické záležitosti. V podstatě to jednoduché a romantické je. Jenže, mě tato kniha nadchla, rozebrala, rozčilovala, nutila mě cítit, chtít, dostat a milovat.

Ano, musím přiznat, že je to příběh, který není téměř ničím nový, ale nevím, jak je to možné, ale autorce se povedlo dokonale si mě podrobit.

Čtení této knihy bylo jako droga. Chtěla jsem víc, musela jsem mít víc. Bylo to prostě a jednoduše krásné. Bolestné, plné pravdy a velkého očekávání. Velmi dlouho jsem netušila, jakým směrem se příběh nakonec vydá, podvědomě totiž tušíte, a to díky charakteru postav, že vývoj nebude jednoduchý a že se může stát, že vám autorka rozbije na kousky i vaše srdce.

Bohužel vám nemůžu říci, jak to s mým srdcem dopadlo. Jednoduše si tuto knihu musíte přečíst! Nedoporučuji, já vám to tentokrát nařizuji. Tohle je jako stvořené pro ženy, které mají rády příběhy o lásce, ztrátě a naději. Nejraději bych se pustila do dalšího dílu série. Tohle je přesně ten styl knihy, která vám zpříjemní prosluněný víkend. Kniha u které budete ztrácet dech, ale přesto si s ní krásně odpočinete a ... zasníte...

Postavy v knize vám přirostou k srdci, občas vás sice budou rozčilovat, ale to k tomu přeci patří. Složitost v příběhu tkví v tom, že vidíte do hlavy obou hrdinů, jenže oni do těch svých nevidí. Kapitoly jsou krátké a svižně plynou. Doslova budete hltat každou řádku. Začneme přítomností, ale autorka nám dá nahlédnout i do minulosti obou hrdinů a tím pádem i pod pokličku důvodu roztříštěného srdce...


Hodnocení: 95%
Recenzní e-book od eReading.cz

Více z recenzní: www.kniznidenicek.blogspot.cz

Komentáře (0)

Přidat komentář