Přečteno: Vánoční prasátko

recenze

Asi každý máme nějakou hračku z dětství, ke které máme silný vztah. Pro Kubu je to prasátko Pašík, kterého nosí všude s sebou. Shodou okolností se ale stane, že Kuba o Pašíka přijde a i když za něj dostane náhradu, nic to nemění na tom, že Pašík je nadobro pryč. Protože jsou ale Vánoce a zázraky se dějí, prasátko, které Kuba dostal jako náhradu, najednou ožije. A protože je to Vánoční prasátko, přijde s plánem na záchranu Pašíka. Vydávají se tedy společně do Země Ztracených, kde končí všechny ztracené hračky, aby Pašíka zachránili.

Tohle se povedlo. Autorka napsala nápaditý vánoční příběh, do kterého se lehce prolíná těžší tématika rozvodu rodičů a zároveň ztráty milované hračky. Svět, který autorka vykresluje, jsem viděla živě před sebou a užívala si každý detail, na který upozornila.
Příběh by za mě mohl být možná o něco kratší, celou dobu ale hezky ubíhal a téměř pořád se něco dělo, takže jako čtenář jsem se rozhodně nenudila.

Jedná se o příběh, ve kterém si každý najde to své a je podle mě ideální k předčítání. Děti si užijí pohádku a rodiče/starší čtenáři si povšimnou například toho, jak se v jednotlivých hračkách odrážejí lidské vlastnosti a to, jak se dokážeme k věcem chovat.

Nechybí ani autentické postavy (především teda Kuba), který vás vtáhne do svého světa a čtenář na věci pohlíží jeho očima. Autorce se povedlo velmi dobře popsat svět z pohledu dítěte, vystihuje jeho pocity i to, jak moc je pro něj hračka důležitá.

Dojemný, originální a krásný příběh zaujme nejednoho čtenáře ať už dětského nebo dospělého. Knize ne
mám téměř co vytknout a i když už je po Vánocích, myslím, že knížka stojí za přečtení, i kdybyste si ji měli schovat až na prosinec.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media!

Komentáře (0)