Pravda v rukách propagandy

recenze

Volá Berlín (2018) 4 z 5 / a.k
Volá Berlín

Nezávislá, mladá irská Američanka Maggie O´Deaová přijela v létě 1938 studovat do Heidelbergu německý jazyk a kulturu. Pozná zde sympatického Kurta Engela, který slouží v armádě a bojovat je pro něho posláním. Po studiích se Maggie rozhodne odcestovat s Kurtem do Berlína a pokračovat v jejich začínajícím vztahu. Nechce na něm být závislá, proto využije jeho pomoci při hledání práce. Díky výborným jazykových schopnostem je přijatá do Rozhlasu Říšského ministerstva pro osvětu a propagandu. Velmi brzy přesvědčí šéfa Dietera Schmidta o svých schopnostech. Zatímco v osobním životě s ní Kurt zachází jako despota, u Dietera vidí, že vztah může být založený i na vzájemném respektu a úctě. Maggie si v práci vede velmi dobře. Díky píli, nápadům a inteligenci se z řadové administrativní síly posouvá na stále důležitější pozice. Přichází do kontaktu i s mocným a obávaným Josephem Goebbelsem, ministrem propagandy.

Důležitou roli v příběhu má Američan Erich Greinke. Když hledal v New Yorku novou práci, přijal nabídku působit v Německu a být očima pro zpravodajskou agenturu. Odjíždí do Berlína, kde pracuje na ministerstvu zahraničí jako referent pasové kontroly.

Nad Evropou se stahují válečné mraky. Maggie se podílí na šíření propagandistického vysílání do jí nenáviděné Anglie. Informace, které zpracovává pro vysílání, zmanipulované nacistickými pohlaváry, bere jako fakt. Nepřipouští si jakékoliv pochybnosti. Osobnost Hitlera vnímá jako vizionáře s těmi nejlepšími úmysly pro milované Německo. Tak tedy třeba i rozhodnutí anektovat Rakousko a Československo nevnímá jako vojenský útok, ale politický akt, založený na oprávněném nároku. Až kontakty s Američanem Erichem a jeho přítelem, novinářem Nuttem, jí začínají otevírat oči. Musí se rozhodnout, jak využije své postavení v propagandistické mašinérii. Zda-li půjde do rizika a pomůže krajanům, i když dává všanc svůj vlastní život.

Kniha zachycuje období let 1938 až 1945. Převážná část se odehrává ve válečném Berlíně. Oproti jiným knihám z válečného období tady krvavá válka není zobrazená v takovém měřítku. Válečný Berlín je „bezpečné“ město, kde je v noci sice úplná tma, ale nezuří zde boje a je tu klid. Až postupem času válku prozrazuje jídlo na příděl a rostoucí výměnný obchod. I když ke konci války samozřejmě přijdou i noční nálety, bombardování a práce gestapa.

Převážná část knihy se věnuje obecně známým historickým faktům, pouze z pohledu naivní a zmanipulované Maggie. Její srdceryvné projevy v Rozhlasu a způsob, jakým prezentuje a sama vnímá zprávy, ve čtenáři snadno zanechají dojem, že je až pochopitelné a omluvitelné, jak chápe aktuální dění. Na druhou stranu autor často Maggie prezentuje jako krásnou a inteligentní slečnu. Nemůžu si pomoct, ale já jsem s ní měla problém. Byly momenty, kdy mi připadala spíše hloupá, než naivní. I její rádoby argumentační dovednosti, kterými tak oslnila Goebbelse, mi v některých situacích připadaly plytké.

Daleko lépe musím hodnotit charaktery vedlejších postav. Ať už například výbušného partnera Kurta, šéfa Dietera, nebo novináře Nutta. Vedlejší postavy mě bavily a dokázala jsem jim vše snadno uvěřit.

Závěr románu je náhlý, s jednou neuzavřenou dějovou linkou. Tak uvidíme, zda-li se třeba nedočkáme ještě pokračování.

V celku hodnotím román jako velmi zajímavý literární počin. Autor se pro sepsání příběhu nechal inspirovat skutečně žijící Američankou, která působila v zahraničním vysílání hitlerovského Německa. Nestandardní pohled na bolestné válečné milníky očima propagandy mě přiměl k zamyšlení. Jakou mocí disponoval Rozhlas, kdy se správně volenými slovy dokázal manipulovat a převrátit význam jednotlivých počinů nacistického Německa a ovlivňoval průběh celé války.

Příznivci četby s válečnou tematikou zde sice najdou střípky z bojových linií či židovskou problematiku, ale klasický válečný román určitě nečekejte. Kniha nabízí pohled na válku, který neznáme. Kdy i slovo může být zbraň a může rozhodovat o životech nebo smrti.

Komentáře (0)

Přidat komentář