Poslední slova před smrtí

recenze

Pojď se mnou (2022) 5 z 5 / assa
Pojď se mnou

Příběh zrozen z temnoty a zármutku poté, co byla autorova kamarádka, reportérka Wendi Wintersová, spolu s dalšími pěti zaměstnanci zavražděna vyšinutým střelcem Jarrodem Ramosem v redakci The Capital Gazette v Marylandu.
Titul knihy odkazuje na poslední slova, které hlavní hrdina Aaron slyší z úst své manželky Allison pár chvil před tím, než je nemilosrdně popravena šíleným střelcem v obchodním centru. Jsou to ale i slova, která truchlícího Aarona pobízejí, aby pokračoval v tom, co neměla jeho žena šanci dokončit. V pátrání, které Allison zabralo více jak deset let jejího života. V pátrání, které započalo dávno předtím, než se spolu s Aaronem seznámili. V pátrání po sériovém vrahovi.
Kniha mi svým námětem vlastně dost připomínala Pytel kostí Stephena Kinga. Mírně duchařský příběh, kde se ovdovělý manžel snaží přijít na kloub tomu, co před ním jeho zesnulá žena úspěšně tajila.
Nevím, zda to byl autorův úmysl, ale hned z počátku knihy mi neunikla jedna důležitá zmínka, a tak jsem byl před Aaronem v pátrání přibližně do poloviny příběhu o krok napřed.
Další vývoj událostí se však již předvídat nedal a já si tento napínavý thriller s hororovými prvky skvěle užíval do posledních chvil.
Některé momenty, jako například odpočítávání před tím, než reflektory auta protnou svým světlem noční tmu, jsou děsivé, ale po dočtení knihy vám zpětně přijdou i neskutečně nádherné.
Kniha je plná bolestného smutku nad ztrátou nejbližšího, ale na druhou stranu nám dává i naději, že pozemské bytí tak, jak ho známe, nemusí mít pouze jednu variantu.

„Jednou jsi mi řekla, že ty a já existujeme mimo rovinu, kde jsou čas a prostor smotané do klubíčka a netvoří přímku. Vždycky budeme spolu, protože jsme spolu vždycky byli. Právě teď prožíváme všechny naše okamžiky současně. Duchové, jak jsi mi vysvětlila, nejsou omezeni na tady a teď, ale cestují časem.“

Krásná kniha, která vás rozhodně nezklame.

Komentáře (0)

Přidat komentář