Poslední bitva

recenze

Království popela (2019) / Kikina182
Poslední bitva
O tom, že je štěstí vrtkavé ví Aelin svoje. Vypadalo to, že vítězství je jisté, ale nakonec všechno dopadlo úplně jinak a osud Terrasenu je přinejmenším nejistý. Přeci jen je Aelin vězněm a všichni její spojenci pobíhají všude možně po světě a bojují své vlastní bitvy. Ale to v žádném případě neznamená, že to někdo z nich hodlá vzdát. Ani vzdálenost a mučení nikoho z nich nedonutí, aby se vzdali toho jediného, co jim ještě zbývá. Naděje.

Poslední díl Skleněného trůnu je o dost delší než předchozí, ale to v žádném případě neovlivnilo kvalitu této knihy k horšímu. Vidět je to už na samotném stylu psaní, který se v podstatě nezměnil. Nebyla by to Sarah J. Maas, kdyby nedokázala pohltit čtenáře v podstatě hned na první stránce. Knihu jsem v podstatě odkládala jen ve chvílích, když jsem potřebovala rozdýchat nějakou překvapivou událost, kterých tam díky er formě, kterou je napsána, bylo víc než dost. Tohle je zkrátka příběh, který nejde jen tak odložit a nechat ladem. Ani styl psaní ani příběh to zkrátka nedovolí.

A závěr téhle série je zkrátka fenomenální. Příběh, který vypráví, by se dal nejlépe popsat jako rozvětvený strom mnoha příběhů, které se nakonec setkávají v jeden. Ale každý kousíček je naplněný akcí a zvraty. V případě Království popela jsou i ty spíše oddechovější části plné důležitých zvratů ať už to v danou chvíli postavy tuší nebo nikoli.

Je pravdou, že ne všechny zvraty jsou skutečně překvapením. Jsou tu i předvídatelnější části, ale ty jsou ve většině knih. Ale kromě toho, že je výrazně převyšují právě ty nečekané, bych řekla, že to, že jsou součástí příběhu je tak trochu úleva. Celá tahle kniha, vlastně série, je totiž tak napěchovaná nečekanými věcmi, že ta trocha klišé tomu dodává na lehkosti a čtivosti.

Postavy se celou sérii vyvíjely, takže v posledním díle rozhodně není nikdo stejný, jako byl v tom prvním. Všichni se změnili. Některé změny jsou nepatrné, některé obří. Jedny jsou k lepšímu, druhé k horšímu. A některé jsou zkrátka jen obyčejnými změnami.

Spolu s opravdu promyšleným dějem jsou tedy promyšlené i postavy a díky tomu celý příběh působí ještě skutečněji a epičtěji. Dokonale dotáhnuté postavy, jejich vlastnosti i příběhy, ať už hlavní či vedlejší, jsou opravdu důležité. A v tomhle případě to autorka rozhodně nezanedbala. Její postavy jsou uvěřitelnější, než některé skutečné lidské bytosti.

Království popela je podle mě perfektní zakončení celé série. Řekla bych, že všechno dopadlo tak nejlépe, jak mohlo. Jsem neskutečně ráda, že jsem si celou tuhle sérii mohla přečíst a ještě víc, že má takový závěr, jaký si zasloužila. Pokud máte sérii rozečtenou, tak poslední díl rozhodně nevynechte, protože takovéhle velkolepé finále zkrátka nejde ignorovat. I když celá tahle série je velkolepá a rozhodně stojí za přečtení a ne za jedno.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

Komentáře (0)

kniha Království popela recenze