Posedlost

recenze

V Posedlosti se setkáváme s dvěma časovými rovinami.
S rokem 1706, kdy poznáváme Ann Putnamovou, která se jde vyzpovídat z událostí, které se staly v Salemu.Vypráví knězi vše po pravdě, co se tehdy stalo.
V druhé časové linii se setkáváme s Collen v roce 2012.Chodí do soukromé dívčí akademie sv.Jany, ve které se vyskytla záhadná nemoc, jež ze začátku postihuje její spolužačky.
Collen je jedna z těch holek, co se honí za známkami kvůli vysoké, a tak si nevšímá pořádně, co se kolem ní děje, hlavně s jejíma kamrádkama.
Postupně ale Collen začíná poznávat pravdu, jak o jejích kamarádkách, tak i té nemoci, díky které Anjali zvrací špendlíky.
Na autorce mě zaujalo, že je přímým potomkem tří žen obviněných v Salemu.To téma jsem měla vždycky ráda, takže to je taková perlička ke knize.
Posedlost se mi líbila, ale má k jí co vytknout.Mělo našlápnuto na fakt skvělou knihu, ale na můj vkus se některé věci moc táhli.Moc často se tam psalo, že to byla neznámá nemoc, o které nikdo nic neví, nebo tam byly dny, kdy se toho moc nedělo.
Hodně se mi líbily časové úseky s Ann Putnamovou, kdy se zpovídala knězi a uváděla vše jak to bylo ve skutečnosti.Což je dobrý pro lidi, kteří nečetli aspoň Čarodějky ze Salemu.
Je fakt, že díky střídaní dob, byla kniha napínavější, ale něco bych tam klidně vynechala.
Trošku mi vadilo, že byla Collen tak naivní, a některé věci ji docházeli fakt pomalu a konec byl na můj vkus slabý.Ale je fakt, že každý to má rád jinak.
Kniha se četla dost lehce, není to nijak složitě napsané, takže i přes vysoký počet stran. se to četlo rychle.Takové nenáročné čtení, oddechovka.

Komentáře (0)