Porodit si svou zhoubu

recenze

Ke knize jsem se dostala po přečtení naštěstí dnes již notoricky známé My děti ze stanice ZOO. Tento web mi knihu doporučil jako podobnou a já neváhala. A nejen díky naprosto směšné ceně z druhé ruky (prodávajícímu tímto s úctou děkuji).

Příběh je vyprávěn v první osobě z pohledu matky. Lena nás provází nelehkým obdobím mateřství a svého rodičovství, kdy jako příliš mladí a nepřipravení přivedli na svět syna Davida a později dceru Julku. David byl bohužel těžko zvladatelný již od kolébky a jeho pozdější pád do drogové závislosti nepřekvapí čtenáře tolik, jako jeho matku. Žádný rodič to zkrátka nečeká. A ani nechce.

A i když Julka a později i její další mladší sourozenci, jsou zdravé a normální děti, David se vymyká rodinnému standartu i očekáváním. Jako flákač leze na nervy svému otci a deptá svou matku a jako pozdější feťák ničí rodinu jako celek. Mladší sourozenci se ho bojí, rodiče pomalu padají do propasti beznaděje a v nejhorším období je celá rodina zralá tak akorát na to, aby si šli od Davida půjčit nádobíčko a šlehli si taky.

Nikdo to však neudělá. Naopak. Zoufalí rodiče se znovu a znovu snaží strhnout Davida z cesty sebezničení zpět do reálného světa a on jim znovu a znovu plive do obličeje metaforicky svými sliby nebo i reálně v plném významu těchto slov. Lena i její manžel a Davidův otec Simon prakticky obětují několik let života i zbytek rodiny ve snaze zachránit svého syna, který to odmítá a pohrdá jimi.

Pak však přijde zlom. Zlom, na který čeká nejen zděšený Simon, který tak nutně potřebuje naprosto vyřízená Lena, ale který už opravdu potřebuje předčasně vyspělá Julka a její dva smutní sourozenci.

Zlom, ve který se modlí každý, ale nic dobrého nepřinese.

David nezemře, to ne. Ten zmetek přežije snad všechno. Ale zemře víra jeho rodiny v něj.

A právě to je cíl této výjimečné knihy, kdy rodič otevře své srdce jiným tápajícím rodičům dětí s drogovou závislostí. Lena shrnula své několikaleté peklo do útlého svazku, jež zodpoví mnoho otázek. Těch, které si nikdy nebudeme chtít položit. Ale potkat to může každého.

Kniha je skutečně skvělá, stala se mou několikadenní závislostí a odložit ji bylo těžké. Lenino vyprávění mě stále lákalo zpět a její touha opět žít a naděje, jež plnila její srdce, byly nakažlivé i přes stránky a léta uplynulá od napsání příběhu.

Kniha není příliš známá a je to opravdová škoda. Stejně jako vyprávění Christiany je i vyprávění Leny neuvěřitelnou sondou do světa, o kterém si všichni snažíme myslet, že neexistuje. Ale on je. A nepříjemně blízko.

A nikdy nevíme, pro koho z našich milovaných se tam vydáme.

Komentáře (0)