Popletené pověsti…dokážete je rozmotat?

recenze

Ivona Březinová patří mezi mé oblíbené spisovatelky. Obdivuji, že se dokáže pustit i do méně častých a oblíbených témat, která se snaží přiblížit nejmenším čtenářům. A to hlavně poutavě a citlivě. Patří mezi ně například knihy Lentilka pro dědu Edu, Jmenuji se Alice, Řvi potichu, brácho či Začarovaná třída. Takže neváhám a pouštím se do čtení její nejnovější knihy s názvem Yveta to ví.

Šárka a Vašík jsou sourozenci, kteří milují vyprávění pohádek na dobrou noc. Ale nesmí to být jen tak obyčejné pohádky. Ale pohádky popletené. Zamotané příběhy už jim vyprávěla teta Běta, tatínek a teď je na řadě sestřenice Yveta, která k nim přijela na návštěvu. Jenže Yveta si myslí, že pohádky jsou pro mrňata, a tak navrhla, že bude vyprávět popletené pověsti. Děti jsou nadšené a bedlivě každý večer poslouchají a snaží se popletené pověsti rozplést.

Miluji popletené pohádky. Vždy mě dokážou pobavit a rozesmát, až se za břicho popadám. Kdo by neznal například popletenou Perníkovou chaloupku? Ale tato kniha je úplně jiný level. Koho by napadlo poplést české pověsti? Mě opravdu ne. Proto jsem byla mile překvapená a nadšená, že se paní Březinová vrhla do této, u dětí možná méně oblíbené, či dokonce neznámé, oblasti.

Kniha se dělí na čtyři kapitoly. V každé sestřenice Yveta zamotala dvě pověsti. Líbí se mi, že byly vybrány ty známější, např. O praotci Čechovi či O Horymírovi. Nejsem si jistá, jestli by děti, v případě že by byly vybrány jiné pověsti, dokázaly příběhy rozmotat.

Text je odlišen barevně. Text černý je samotné vyprávění Yvety a modrozelený text je vsuvka do tohoto vyprávěného textu. Většinou jsou to komentáře a otázky Vašíka a Šárky. Šárka je starší sestra Vašíka, proto se v pověstech orientuje více než on. Často vysvětluje některá cizí slova, kterým Vašík nerozumí.

Na konci každé kapitoly je seznam sedmi otázek, na které mohou čtenáři odpovídat. Je to fajn kontrola přečteného textu. V dnešní době je důležité, abychom děti vedli k tomu, aby rozuměly čtenému textu. Často se stává, že děti čtou, ale neví o čem. Pokud si nejste jisti, jak to bylo správně v nepopletených pověstech, tak na konci knihy jsou správné odpovědi.

Skvělý nápad bylo do textu zakomponovat písničky, které byly na nápěvky známých lidových písniček. Nejen, že si s dětmi čtete naučný text, který spolu rozebíráte, ale také si můžete zazpívat a připomenout si tyto známé (pro někoho možná už zapomenuté) melodie.

„Ach Přemku, Přemku,
doma-li jsi?
Ach Přemku, Přemku,
doma-li jsi?
Libuše se tě ptá,
oral-li jsi.
Libuše se tě ptá,
oral-li jsi.

Oral jsem oral,
s dvěma voly.
Oral jsem oral,
s dvěma voly.
Bylo to naposled
na mém poli.
Bylo to naposled
na mém poli.“ *
*Zpívá se na melodii písničky Ach synku, synku.

Tato kniha volně navazuje na již vyšlé publikace Teta to plete, Teta to zase plete a Táta to motá. Stejně jako kniha Táta to motá patří do kategorie s názvem Druhé čtení, je tedy vhodná pro čtenáře od 7 let. Osobně si myslím, že se tato kniha hodí spíše pro starší děti. Pro ty, které už alespoň trošku mají přehled o daných pověstech, mohou tak popletené příběhy lépe rozmotat a nezamotají se v nich ještě více. Doporučila bych čtenářům třetího ročníku a výše.

Děkujeme společnosti Albatros Media a.s. za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (0)