Polobohové jsou zpět!

recenze

Na začátku měsíce jsem se konečně dostala k sérii, na kterou jsem se chystala už dlouho. Bohové Olympu. Celá série je volným pokračováním Percyho Jacksona. Pentalogie, kterou už léta zbožňuji a dokonce jsem dva díly četla i v originále.
Přiznám se, že jsem dříve, po dočtení Percyho, přemýšlela zda s touto sérií vůbec začínat a byla jsem ještě víc na vážkách, když jsem četla nejrůznější recenze, následní anotace a vůbec nejrůznější kusí informace o ději. Nakonec jsem však neodolala a celá série mi přistála v knihovně. Vzhledem k tomu, že to bylo kolem Vánoc, stalo se mi, že jsem první díl - Proroctví, měla doma dokonce třikrát...

Sedmý den v měsíci jsem tedy otevřela Proroctví a zakousla jsem se do něho, stejně jako do předcházejících knížek. Uteklo to opět jako nic a já byla na konci.
Během čtení jsem z toho měla smíšené pocity. Vadilo mi, že jsem nevěděla, co je s Percym, ale vzhledem k tomu, že jsem byla zaměstnána tím, abych se seznámila s novými hrdiny, jsem na syna moře téměř zapomněla.
Ze začátku jsem byla poněkud zaskočená formou psaní, přeci jen jsem byla zvyklá na Percyho ich výklad. V tomto díle (a prozradím, že i ve zbytku série) se střídají pohledy všech hrdinů. Neříkám, že by mi to v průběhu knihy nějak vadilo, jen jsem si na tom musela zvyknout.
Jako další věc, kterou jsem velice ocenila, je fakt, že mi prostředí děje přijde takové víc vyspělé, jsem opravdu ráda, že je mezi těmi dvěma sériemi vidět takový rozdíl. Přeci jen když srovnáte Zloděje blesku a Proroctví, je to něco .. no, nesrovnatelného. Děj, jazyk a hlavně hrdinové se vyvíjí se čtenáři, což je naprosto senzační!

No a teď zápory. Jsou dva, ale ani za jeden nemůže "strejda" Rick. První, drobnější zábor beru obálku, kterou když srovnám s originální americkou, tak mi přišla mnohem horší, přeci jen zobrazení Festuse zde není zrovna ideální, opravdu až.. no, nevyvedené.
Druhá, katastrofální chyba (se kterou se setkávám dost často, nejen v knihách o polobozích) je překlad, spousta chyb. Na tom je naprosto vidět laxní přístup nakladatelství a ta kniha jako by pak křičela: "Nakladatelství na mě nechtělo ztrácet moc času, jen mě chtělo poslat co nejdříve do prodeje, aby mělo prachy!" A to už se raději ani nesnažím přijít na to, jak mohl někdo "The Lost Hero" přeložit jako "Proroctví". Věřte nebo ne těmito "drobnostmi" mě vždy dokáží tak vytočit až hrůza.

A teď nějaké shrnutí na samý závěr. S předchozích pár vět, je zřejmě patrné, že mě i volné pokračování Percyho naprosto uchvátilo, i přes to, že jsem o něco starší než je předpokládaný věk čtenářů. Bála jsem, že nastavení již ukončeného děje se na příběhu odrazí, ale vzhledem k precizní práci autora jsem to vůbec nepocítila, i když připouštím že k tomu hodně přispělo nové - římské prostředí.
Celkově knihu, samozřejmě, jako všechny předchozí knihy s polobohy hodnotím pěti hvězdičkami, i když je pravda, že česká verze by si zasloužila mnohem méně... bohužel. Což mě přivádí k předsevzetí, které jsem si dala, že si knihy opět seženu v originále a přelouskám si je ještě jednou, hned po tom co sérii dočtu v češtině...A to nebude dlouho trvat, vzhledem k tomu, že mi v současné době chybí už jen jeden díl, do kterého se pustím už za pár minut.

Komentáře (0)