Pokračování komentáře - osobní postřehy

recenze

Aspergerův syndrom (2005) / Eldar80
Pokračování komentáře - osobní postřehy
Tohle není recenze. Zde jsou mé osobní postřehy ze čtení. Původně jsem napsal velmi dlouhý komentář, který přesáhl únosnou délku. Dost špatně se totiž hodnotí něco co se vás bezprostředně dotýká. Samozřejmě jsem se při čtení neubránil neustálému porovnávání se sebou. Dost často jsem se v něčem našel. Ale v těch nejviditelnějších projevech vůbec. Zjistil jsem, že je v komentáři mnoho osobních reakcí. Tak jsem tyto osobní postřehy vypreparoval a vytvořil z nich tohle pokračování.
Kapitola o diagnostice mě zklamala. Na mě by to v dětství nejspíš nezabralo. Díky popsaným typickým projevům lze pouze omezeně usoudit, zda by dívka nebo vysoce ovládající se chlapec mohli mít AS. Dospělý čtenář se pravděpodobně v mnohém nalezne. A tak pořád zůstává otázkou co je vlastně normální. Ti dinosauři mě vážně pobavili.
Jenže jak rozlišit co je náhoda a co projev AS?
Jak by to pomohlo mým rodičům nedokážu posoudit. Každopádně já bych tyhle znalosti jako dítě ohromně uvítal. Aspoň bych věděl na čem jsem a ne se cítil jiný a divný. Tahle příručka mi jen potvrdila, proč jsem si v dětství hrál sám ve školce se stavebnicemi a o ostatní děti nejevil zájem. Vlastně ani nevím co ostatní v té školce dělali. Kdo by přece nevyužil té spousty stavebnic? Jenom úplný blázen. Doma jsme nikdy tolik stavebnic neměli.
Můj pocit je takový, že pokud je dítě s AS hodné, tak mezi ostatními zmizí. Učitelky v mateřské škole takovým dětem nevěnují pozornost. Ty děti nezlobí. Najdou je tam, kde je nechaly. Proč se věnovat těmto zdánlivě hodným dětem, když jiné zlobí? Tak jako u dívek je problém, že někdy dokáží AS zakamuflovat nejenom před ostatními, ale i samy před sebou. Podobné to asi bude u bezproblémových chlapců.
A pak knihy! Ta fascinace, kdy zjistíte, že můžete číst písmenka a tím jsou všechny knihy v knihovně rodičů dostupné! No není to úžasné? Okamžitě jsem začal číst. Nikdy jsem neporozuměl lidem, kteří tak neučinili. Vždyť přece příběhy, informace, všechno tam je. Jenom úplný magor by toho nevyužil! Na konci 8. třídy jsem měl přečtených 150 knih.
A bylo mi to trapné, že tak málo.
Konečně jsem se dověděl, proč jsem v mládí absolutně nenáviděl fotbal. Moje nohy s funkcí náhodného směru při kopnutí se ukázaly úplně k ničemu. Moje motorika je sice špatná velmi málo a jde spíš o potíže ohledně koordinace. Proto mě potěšila zmínka o plavání, které zbožňuju.
Komunikace s druhými lidmi?
Velmi špatná. Doteď lidem nerozumím. Jedno z prvních zklamání s lidmi bylo, když jsem jednou za otcem přišel s otázkou, kterou jsem považoval za geniální a dlouho o ní přemýšlel: „Proč v noci není světlo?“ Podíval se na mě a řekl: „Ty seš blbec.“ Ta odpověď mě tehdy tak šokovala, že jsem na to nic nenamítl a odešel. Jako dítě jsem ani neměl argumenty. Tehdy nebyla wikipedie a tak jsem až o pár let později zjistil, že jsem se vlastně ptal na Olbersův paradox:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Olbers%C5%AFv_paradox
Otcovu reakci jsem tehdy chápal jako hroznou křivdu. Omezil jsem komunikaci s rodiči a raději si četl, protože mi došlo, že nemají odpovědi na moje otázky. Co s dospělýma, kteří je nedokáží zodpovědět a ještě vás mají za blbce? Prosím! Nikdy neříkejte svým dětem, že jsou blbci. Nikdy nevíte jaké to může mít následky. (Samozřejmě jsem se tehdy mohl zeptat v nevhodné době. Rodiče měli určitě dost starostí s naší výchovou a třeba jen šlo o špatnou chvíli…)
Snaha vědět všechno mi přijde přirozená. Nerozumím lidem kteří netouží po vědomostech a poznání. Takoví lidé jsou mi dost cizí. Znamená to však něco?
Jenže ať chcete nebo ne. Ti primitivové kteří nikdy nepřečetli žádnou knihu fungují „lépe“ než vy. Zatímco oni žijí normální životy, vy jste mimo společnost. Jenže pak si uvědomíte, že o ten jejich „lepší“ život nemáte zájem. Máte zkrátka jiné hodnoty a priority. Fungujete úplně jiným způsobem. Evidentně vidíte, že s vámi něco není v pořádku.
A přitom. Jste jim tak podobní a přitom tak beznadějně jiní. Dokonce víte, že jinak myslíte. Uvědomujete si svůj zvrácený smysl pro spravedlnost. A nebo jsem prostě tak moc funkční autista až jsem normální? Tak jak to tedy je?
Myslím, že je to naopak. Právě lidé co se o něco zajímají jsou ti normální. Zbytek jsou prostě ignoranti. :D
Diagnostiku mám za měsíc, tak uvidím. Třeba mi řeknou: „Pane vy nejste autista, vy jste jenom debil.“

Komentáře (7)

kniha Aspergerův syndrom recenze

siena
17.11.2020

Eldar80, au, už to vidím...

Eldar80
17.11.2020

siena: Ty ceny jsou normální. Když jsem o tom uvažoval stála diagnostika 4500 Kč. Nyní 5000 Kč. Co se týče Prahy nevím, ale jak APLA v Praze, tak i NAUTIS pokud se jednalo o klienta z Brna, tak ho posílali sem: http://ordinace-psycholog.cz/cenik/
Diagnostice PAS u dospělých se totiž skoro nikdo nevěnuje.

siena
17.11.2020

Omlouvám se, že si dovolím vmezeřit. Jsem absolutní laik, s nulovou zkušeností o čem píšete. Jen jsem se shodou okolností v poslední době dostala k ceníkům terapií a konzultací. Takhle drahá není ani Praha... Naopak, podobně vysoké taxy jsou i podezřelé...
https://www.psychoterapie-brzkovska.cz/jak-vybrat-psychoterapeuta/psycholog-brno-dobry-psychoterapeut

Ač předpokládám, že dnes mají všichni psychoterapeuti práce až nad hlavu, zkusila bych se obrátit na Ústav národního zdraví:
https://www.nudz.cz/
Alespoň by mohli nasměrovat...

Ale říkám, jsem laik. Ale jak je těžké sehnat obecně dobrého lékaře, tak musí být ještě více, když jde o psychické zdraví.

Eldar80
17.11.2020

m4xp4yn3: Je to tak. Co by třeba řekl na Temple Grandin, která je úspěšná architektka jatečních provozů (nebo něco takového) a navíc píše knihy o autismu. Vám nic není, když si uvědomujete jak na tom jste. :D Nebo Josef Schovanec. Vy ste úplně zdravej, když jste vystudoval prestižní francouzkou školu. Takový lidi neberem. :)
Já jsem to přestal řešit. Rozhodně si o tom ještě něco přečtu a musím doufat, že si udržím současné zaměstnání. (Diagnostiku jsem chtěl hlavně proto, že mi to bylo doporučeno sociálním pracovníkem v Paspointu. A pak kdyby nastaly potíže s hledáním zaměstnání. Minule mi to trvalo 2 roky.)

m4xp4yn3
17.11.2020

To je hrozné. Hrozná situace. Řeším nyní to samé, o AS se poslední měsíce intenzivně zajímám, ale diagnóza v dospělosti je dost složitá. Snad bych si ji i zaplatil (v současné době je to 7000 korun), ale čekací lhůty klinik s lepší reputací jsou i více než rok. Za běžným praktikem se bojím jít přesně z důvodu který jste uvedl. Tihle nedrží krok s moderními diagnostickými metodami a jejich přístup vám ve vaší situaci akorát přitíží.
Je například nesmysl tvrdit že když jste schopný sebereflexe, nemůžete mít AS. Během svého výzkumu jsem přečetl řadu odborných článků a vyslechl mnoho přednášek, ale nejhlubší vhled do problematiky mi zprostředkovaly youtubové kanály, na kterých lidé s AS sami dost lucidně popisují svoji životní situaci, časté obtíže a obecně různé aspekty života s AS. Doporučím třeba kanál Aspergers from the Inside.

Eldar80
17.11.2020

m4xp4yn3: Diagnóza od klinického psychologa dopadla rozpačitě. Podle něj autismus nebo AS nemám, protože mě nemá kam poslat na terapii a tudíž jsem z jeho pohledu zdravý. Ani jedno se u mě neobjevuje na úrovni patologie. Jenže to jsem věděl.
Pouze mi řekl, že přemýšlím příliš jinak, tak abych se připravil na to, že mi lidé nebudou rozumět a já nebudu rozumět jim. Ale toho jsem si všiml taky už dávno.
Podle něj mě do spektra nemůže zařadit, protože si až moc uvědomuji svou vlastní situaci. Jestli je to správný postup nedokážu posoudit.
Diagnostika tak vlastně nic nevyřešila. Kdybych věděl jakým způsobem to pojme, tak bych to neabsolvoval. Na otázku co tedy se mnou je, jsem tak nedostal žádnou odpověď. (Za psycholožkou, která se na PAS specializuje jsem nešel, protože se to platí. Tehdy by to stálo asi 4500 Kč.)

m4xp4yn3
17.11.2020

Jak to dopadlo?