"Stručně řečeno, nemám nejmenší důvod se za nic cítit jakkoliv zodpovědná, je to bezejmenná osoba a bezejmennou osobou, jejíž hlas nikdy nikdo neuslyší, také zůstane. Kromě toho se musí lidé v současnosti vypořádávat s nezměrnou porcí utrpení, není potřeba snažit se ho najít ještě v minulosti. Měla bych na to celé zapomenout." A přesto jí to nedá...
Bezejmenná Palestinka narazí na článek o jiné bezejmenné Palestince, která se stala obětí izraelských vojáků v létě roku 1949, tedy rok po vyhlášení nezávislosti státu Izrael. Ti v Negevské poušti objevili beduínský tábor a všechny Beduíny na místě povraždili. Až na jednu mladou dívku. Tu zajali, hromadně znásilnili, zastřelili a nakonec zakopali v písku.
Jestli čekáte srdceryvný popis událostí, který z vás bude chtít ždímat emoce, budete nejspíš překvapeni. Styl palestinské autorky Adaníji Šiblí je velmi strohý, minimalistický, v podstatě okleštěný od jakýchkolí emocí, místy působí až chladně, ale to je přesně to, co vás donutí přemýšlet, protože tou odtažitostí, jako by na vás autorka křičela beze slov.
"Jeden z vojáků ostříhané vlasy poházené po písku posbíral do kusu hadru, který pak stočil do koule a přihodil na hromadu k dívčinu roztrhanému oblečení. Kus od ohně polykajícího kupičku látek zůstalo na písku ležet pár černých kudrn.“
Podružný detail má dvě části - v té první se ocitáme ve vojenském táboře na rozpálené poušti, kde dusno a vedro doslova sálá z každé stránky, cítíme, jak všem rozostřuje vnímání, sledujeme, jak se podepisuje na chování, jak napomůže zatmění mysli.
V té druhé se přesouváme o mnoho let dopředu, kde se mladá Palestinka, která má nutkavou potřebu překračovat jakékoli hranice, dočte o událostech kolem zabité dívky a rozhodne se zjistit víc. Její zaujetí se postupně stane posedlostí, protože vražda je spáchána přesně čtvrt století před jejím narozením. Jde o podružný detail, který však spojuje její vlastní život s životem zavražděné dívky. A to doslova.
"Znovu rozbalím mapu vydanou v Palestině v roce 1948 a kloužu pohledem po jednotlivých názvech celé spousty palestinských vesnic, jež v tom samém roce po vyhnání jejich obyvatel skončily srovnané se zemí."
Je to sice útlá knížečka, ale bude ve vás rezonovat ještě dlouho. Je plná podružných detailů, které, když jim budete věnovat pozornost, vám odkrýjí hlasy těch, kteří dosud nebyli vyslyšeni.
V létě 1949, rok po vyhlášení nezávislosti státu Izrael a vyhnání více než 700 tisíc Palestinců z jejich původních domovů, vyvraždí izraelští vojáci v Negevské poušti beduínský tábor. Při akci zajmou mladou beduínku, kterou znásil... více
