Podivný pohled na děsivost zvanou pedofilie

recenze

Beze stopy (2012) / Boboking (593 views)
Podivný pohled na děsivost zvanou pedofilie
Po úspěchu krimi thrillerů irské autorky Tana Frenchové (V
lesích, Podoba atd.) nám nakladatelství Argo představuje další její úspěšnou
krajanku na poli kriminálních thrillerů Jane Caseyovou (*1977). A to jejím
literárním debutem z roku 2010 „Beze stopy“ (orig. The Missing).


Autorka nám příběh nevypráví ani očima vyšetřovatelů
z kriminálky, ani z pohledu zločince. Hlavní hrdinkou knihy „Beze
stopy“ je totiž jen náhodná svědkyně Sára Finchová, mladá učitelka z místní
prestižní dívčí školy. Je učitelkou i dvanáctileté Jenny, která se jednoho dne ztratí.
Šla venčit psa a po mnoha hodinách se před dveřmi domu ukáže už jen pes. Po
malé, ještě dětsky nevinné Jenny, se jakoby slehla země. Sára je nejen její
učitelka, ale je to též člověk, který bohužel Jenny najde. Pohozenou ve škarpě
v lese … mrtvou. Krok za krokem se začínají objevovat skutečnosti, které
zcela k postavě malé Jenny nesedí, a vše se začíná jasně vybarvovat jako
otřesný případ pedofilie.  Sára, která
patří k hlavním svědkům celého vyšetřování, má jisté tajemství, které
poznamenalo její celý život a jako kámen ji tíží dodnes. Před mnoha lety totiž beze
stopy zmizel její starší bratr Charlie. Jako malá byla poslední, která ho
viděla naživu. Nikdy se nenašlo ani jeho tělo.


„Beze stopy“ se charakterizuje jako psychologická
detektivka, kde bych větší důraz klad na ono slovo psychologická. Dost se zde
pracuje právě s vědomím člověka, který ví, že jeho dítě zmizelo a
s každou přibývající hodinou je šance na nalezení menší a menší. Přitom
jakoby s ubíhajícím časem člověk věděl, že jeho dcera či syn už asi není
ani naživu. Přesto stále doufá, i po letech, jako v tomto případě. A sic
to může znít příšerně, touží aspoň po nalezení jeho těla, aby se tak nějak
s ním mohlo rozloučit, či ho mít místo - hrob, kde by na něj mohl
vzpomínat. To vše je z této knihy cítit. Proto se příběh odehrává ve dvou
časových rovinách, které se k sobě stále přibližují. Jdou za sebou dva
druhy vyprávění, současný a pak s podtitulem x dní, týdnů, měsíců a let nezvěstný.


Ale nemusíte mít obavy, že si čtenář či fanda thrillerů na
své nepřijde. Jak na přebalu píše anglický Evening Standard: „Strhující, drsný
thriller!“ Caseyová dokáže čtenáře skutečně připoutat ke každé stránce. Doslova
šokuje nečekanými zvraty, které mnohdy vyráží dech. Nic nesmíte brát jako jasně
černé a bílé. V knize je spousta postav, každá jedinečná, a každá snad
tragická. V tomto duchu je celá kniha, nic jako happyend zaručeně
nenajdete. Ty děti jsou mrtvé, a to nic nezmění. Závěrečné kapitoly určitě
každého překvapí. Osobně myslím, že hlavně konečné rozřešení případu se autorce
povedlo. Pro takové hajzly něco jako spravedlnost nebude ani policie vyžadovat.
V tomto je už od prvních chvil sympatický vrchní inspektor Vickers, který
má vyšetřování na starost.


Po úspěchu knihy autorka napsala další krimi thrillery s novu
hrdinkou Maeve Kerrigan v hlavní roli. První dvě knihy – Oheň a Pomsta –
už má nakl. Argo v edičním plánu na letošní rok.

 V překladu Jarky Stuchlíkové vyšlo na konci roku 2012.

Komentáře (0)

kniha Beze stopy recenze