Podaří se Luce a Danielovi s pomocí svých přátel zachránit svět před Apokalypsou?

recenze

Pád (2011) 5 z 5 / Wendysek
Pád

Svět
je na pokraji definitivního vymazání minulosti, a to posledních
šesti tisíc let lidského bytí. Za všechno může prastará
kletba, která byla uvalena na Lucindu a Daniela za jejich volbu
lásky před mocí, a způsobila tak první Pád všech andělů
z nebes. Luce se snaží ponořit hluboko do své paměti
propojené s pamětí všech svých předchozích já a sama
přijít na to, kdo ji proklel. S pomocí přátel musí během
obnoveného Pádu najít tři relikvie, které je přivedou na místo
původního dopadu. Mají na to pouze devět dní, během kterých se
jim podaří na svou stranu přetáhnout Vyhnance. Nic ale není tak
snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát a Starší jim
situaci moc neulehčují, naopak se je snaží zastavit a nebojí se
kvůli svému cíli sáhnout k nekalým prostředkům. Čas se
kvapek krátí. Dokáže odvěká láska překonat všechny nástrahy
zla a vyhrát boj o zachování časové kontinuity?

Tato
kniha zaujme již na první pohled, a to svoji obálkou, která
skvěle navazuje na obálky tří předchozích dílů a svým
zpracováním poukazuje na nadpřirozený obsah. Hlavní hrdinka
Lucinda je velmi odhodlaná dívka, která se nebojí pro lásku,
kterou cítí, udělat cokoliv. Naštěstí ji doprovází parta
padlých andělů, kteří se ovšem přiklánějí k různým
stranám. Polovina straní nebi a polovina peklu.


Jak
již název tetralogie napovídá, jedná se o fantasy romány
s nádechem nejenom romantiky, ale i závažných témat,
jimiž jsou například přátelství, žárlivost, pomsta a
v neposlední řadě smrt. Autorka si dokáže mistrně poradit
s popisem detailů působivou cestou bez rozvláčných a
nudných popisů. Celý příběh protkává symbolika barev, ať už
se jedná o popis andělských křídel nebo pochmurných scén.
Rozložení kapitol je také skvěle promyšleno, takže i krajně
ospalý čtenář nemůže odolat tomu, aby se pustil do další z
nich.


Co
se formální stránky knihy týče, je písmo dobře čitelné, věty
jsou psané tak, aby čtenář neměl problém jim porozumět
a nezamotal se v nich. Dílo je rozděleno do dvaceti
kapitol a nechybí ani prolog, který popisuje samotný Pád a epilog
– dvacet let poté. Román má nečekaný konec, který ve čtenáři
zanechá velmi smíšené pocity, je totiž nádherný a zároveň
smutný. Je z něj definitivně poznat, že se jedná o poslední
díl této báječné série, a to u tohoto díla opravdu zamrzí.
Autorka v průběhu knihy nastolí spoustu nečekaných zvratů
a vždy je bravurně vyřeší tak, aby další děj plynule
navazoval a dával perfektní smysl, který neunaví, ale napne.
Knihu bych doporučila čtenářům, kteří mají rádi fantasy žánr
a nebojí se ani hlubších podtémat, která se zde hojně
vyskytují. Ovšem pro ucelený obraz je dobré, vlastně nezbytné
si přečíst všechny předchozí díly (nejlépe popořadě). Snad
se můžeme i nadále těšit na podobně výrazné a geniální
počiny mladé autorky. Alespoň já se rozhodně těšit budu!


Václava
Černá

Komentáře (2)

Přidat komentář

lucindapad
18.03.2013

abych rekla pravdu moc dobra kritycka nejsem ale tohle ani krituku nemuze mit proste bomba

Val
17.03.2013

Rozhodně nepatřím do cílové skupiny čtenářů.... Nicméně jsem všechny čtyři díly četla a musím říct, že jsem malinko kritičtější. Jednička byla docela dobrá - sice mi trvalo než jsem se zorientovala a pochopila, ale zvládla jsem to. Dvojka se mi líbila docela dost - tam už se to začalo rozvíjet a rozhodně byl děj zajímavější a barvitější. Jenže pak přišla vyloženě rozlítaná trojka, která se mi líbila nejmíň. Abych pravdu řekla, tak jsem obsah trojky pochopila až při čtení posledního, čtvrtého dílu....ten byl mimochodem na úrovni dvojky. Abych to shrnula - nebylo to špatné.... být cílovkou, tak nejspíš miluju Daniela Grigoriho a vynáším knihy do nebes.... Nicméně nejsem...ale dovedu to pochopit :-)