Pod horou Kilimandžáro

recenze

Mlhy Serengeti (2018) / wendy088
Mlhy Serengeti

Jméno autorky Leylah Attar Vám může být povědomé ve spojitosti s její první knihou Papírová labuť, která u nás vyšla v loňském roce. Nyní se Leylah inspirovala skutečnými událostmi a přichází s knihou Mlhy Serengeti za kterou získala ocenění Indie Reader Discovery Awards Winner v kategorii nejlepší beletrie roku 2017.

Některé věci je lepší nechat v temnotách, kam patří.“

Příběh začíná vyprávěním o Jacku Wardenovi. Jack je rozvedený muž, který žije v Tanzánii pod horou Kilimandžáro se svou matkou Gomou a malou dcerou Lily. Společně se starají o farmu Kaburi, kde pěstují kávu. Jacka jen tak něco nerozhází, když ho něco srazí k zemi, je připraven znovu vstát. Ale jen do doby než se ocitne v nákupním centru, aby viděl Lilyino taneční vystoupení. Zrovna když se chystá dovnitř, ozve se zevnitř centra výbuch. Zahyne spousta lidí a mezi nimi uhasíná i Lilyin život. Jak velmi to Jacka zasáhne a ovlivní jeho život, si dokážeme všichni představit.

Své o tom ví i Rodel Emersonová, mladá učitelka z Anglie. Rodel pochází z rodiny, která kvůli otcově zaměstnání moc často na jednom místě nesetrvávala. Nyní ve svých 24 letech by se ráda usadila, měla konečně stabilní domov, který celý život tak postrádala. Když už se jí naskytne tato příležitost a koupí si uprostřed venkova dům, který by ji mohl konečně zaručit zázemí, rozpadá se jí sen pod rukama. Právě když oslavuje koupi nového domu, dostává se k ní zpráva, že uprostřed centra v tanzánské Amoshe došlo k výbuchu a uvnitř byla její sestra Mo.
Její tělo se sice nenašlo, ale i přesto se Rodel rozhodne jet do Afriky, aby přivezla alespoň její věci.
Během svého pobytu zjišťuje, že Mo neodjela do Tanzánie pouze za dobrovolnickou činností, ale bylo za tím mnohem víc. Mo dávala všanc svůj život, když se rozhodla vyzvedávat albínské děti od jejich rodin a převážet je do Wangy, která pro ně znamenala bezpečí. Albíni jsou v Africe velmi žádaným zbožím. Těmto jedincům bývá přisuzována velká moc a bývají často obětmi rituálů. Když Rodel najde na sestřině papírku seznam dětí s daty, kdy je má vyzvednout, nezaváhá a rozhodne se, že půjde sestřinou cestou a dokoná to, co Mo už nestihla, a to za každou cenu.

Pomoci dosáhnout Rodel toho, co si předsevzala má na doporučení právě Jack Warden, který velmi dobře zná území Masajů. Jack ale po smrti své dcery odmítá jakkoliv někomu pomáhat, když právě on byl tím, kdo svou dcerku zklamal. Povede se Rodel Jacka přesvědčit, aby se společně vydali zachránit životy několika nevinných dětí nebo toto nebezpečí bude muset Rodel absolvovat na vlastní pěst? A podaří se ji děti zachránit?

„Kdysi dávno v Africe jsem políbila krále...“

Děj románu hned od začátku naznačuje, že se bude jednat o hodně napínavý příběh, který budete hltat jedním dechem a otáčet stránku za stránkou, abyste se co nejdříve dozvěděli, jak to dopadne. Nicméně s přibývajícími stránkami již tušíte, že se začíná otevírat i romantická dějová linka a bohužel musím konstatovat, že právě romantika a erotika zastínily dobrodružnější část knihy a klidně bych je vynechala.

Naopak velmi pozitivně hodnotím vzdělávací části v knize, ať už šlo o kráter Ngorongoro, Olduvajskou roklinu, Brockenský přízrak, zajímavosti a kulturní zvyky ze života Masajů. Barvité popisy Afriky obohacené o kontakt s divokými zvířaty mi na chvíli dovolily ocitnout se v Africe a vidět vše očima hlavních hrdinů a také mě pronásledovala chuť na kávu. Oceňuji i zviditelnění problematiky postavení Albínů v Tanzánii, o které si určitě budu chtít něco více přečíst a dozvědět.
Milovala jsem vedlejší postavy - Gomu pro její bezprostřednost, i když představa 90leté babičky, která dokáže sama zabít místního zločince a zpacifikovat jeho kumpány, je docela úsměvná. Oblíbila jsem si také Bahatino, který se nakonec stal hrdinou i Skolastiku, která musela také prokázat dost statečnosti a v neposlední řadě Mo. Ačkoliv bylo několikrát zmíněno, že se její tělo nenašlo, stále jsem doufala, že se někde objeví…

Mám ráda knihy, ve kterých jsou kapitoly psány z pohledu obou hlavních hrdinů. Většina knihy je napsaná z pohledu Rodel, ale ze začátku i na závěr se dočkáte i Jackova vyprávění. Ale co mě skutečně dostalo, byl závěrečný epilog, který byl třešničkou na dortu, a proto doporučuji tuto knihu k přečtení všem, co mají rádi dobrodružství s nějakou tou romantikou.

Komentáře (0)

Přidat komentář