Obálka knihy Poslední zahrada pozemských rozkoší

Hned na začátku mě překvapilo, jak přirozeně autoři dokázali propojit Boschův svět s dnešní realitou. Není to kopie, ani pokus o moderní převyprávění — spíš volná inspirace, která dává příběhu zvláštní atmosféru. Postapokalyptická Olomouc funguje jako kulisa, ale mnohem důležitější jsou pocity a napětí mezi dvěma posledními lidmi, kteří tu zůstali.
Malířka a Fotograf nejsou žádní hrdinové. Občas působí tvrdě, občas zranitelně — hlavně ale velmi uvěřitelně. Jejich rozhovory jsou plné drobných bodnutí i jemných gest, která mají větší váhu než samotné dějové zvraty. Právě díky tomu text nepůsobí jako klasické drama o konci světa, ale spíš jako příběh o tom, jak těžké může být dívat se druhému do očí a říkat pravdu.
Zaujalo mě, jak je hra vystavěná. Tři části — Peklo, Současnost a Ráj — se možná zdají jako symbolický rámec, ale čtenář rychle pochopí, že to není jen ozdoba. Každá část má jinou energii a jiné tempo. Jedna je syrovější, druhá klidnější, třetí překvapivě intimní. Přitom se tyto roviny přirozeně prolínají a člověk si postupně skládá jejich svět jako mozaiku.
Jedním z hlavních taháků textu je jazyk. Ne agresivně poetický, ale obrazný tak akorát. Autoři často míří k jádru vztahových věcí, aniž by kázali nebo moralizovali. Čtenář se v jejich větách snadno pozná — v pochybnostech, v obraných mechanismech, v naději, která se objevuje v nejméně očekávaných chvílích.
Ačkoliv jde o příběh dvou osamělých lidí v troskách světa, nezní beznadějně. Naopak. Je to hra o hledání prostoru, ve kterém se dá znovu nadechnout. O tom, že i dvě rozdílné povahy si mohou vytvořit vlastní malý „ráj“, když jsou ochotni se zastavit, naslouchat a pustit k sobě to, co je tíží.
Poslední zahrada pozemských rozkoší je kniha, která se čte rychle, ale zůstane s vámi dlouho. Je osobní, chytrá a překvapivě něžná. A hlavně — má co říct.


Obálka knihy Poslední zahrada pozemských rozkoší Poslední zahrada pozemských rozkoší Marek Hnila

Poslední zahrada pozemských rozkoší je hluboce poetická divadelní hra volně inspirovaná triptychem Hieronyma Bosche Zahrada pozemských rozkoší. Příběh se odehrává v postapokalyptické Olomouci, po událostech Boschova pekla, kde... více


Komentáře (0)

Přidat komentář

Zavřít

Vypněte si reklamy na Databázi

Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:

Chci vypnout reklamy