Plnou parou vpřed do... Grandville

recenze

Grandville (2009) / Stanka
Grandville

Máte rádi Sherlocka Holmse či Jamese Bonda? Pak jste na správné adrese. Dámy a pánové, představuji vám pana jezevce detektiv-inspektora LeBrocka ze Scotland Yardu. Ano, čtete dobře! Hrdina komiksu Grandville od Bryana Talbota, který je mj. považován za zakladatele formátu román v obrazech a za kmotra britského moderního undergroundového komiksu, je opravdu jezevec. V jeho knížce vystupují totiž (až na několik málo výjimek) samá zvířata. No vlastně ne tak úplně. Talbot dal svým postavám sice zvířecí tvář, ale tělo ponechal lidské. Autor se inspiroval dílem výtvarníka Jeana Ignace Isidore Gérarda, který tvořil pod pseudonymem J. J. Grandville. Takže potkat v ulicích Grandville třeba takového namakaného kance s pořádnými bicepsy a vypracovaným břišním svalstvem nebo v obchodě s kloboučky třeba takovou Madame de Kočku s řádně vyvinutým poprsím není vůbec žádný problém.

A o co tu vlastně kráčí? Anglický policejní vyšetřovatel LeBrock přijíždí do Grandville, největšího města na světě, aby zde vyšetřil údajnou sebevraždu významného státního diplomata Raymonda Leigh-Vydry. Místní policie by se po ničem nepídila, zaklapla složku a případ uzavřela jako sebevraždu. O jednu sebevraždu méně nebo více to už je jedno, nebožtíka už stejně nic netlačí, tak o co jde, že? Jenže LeBrock zastává jiný názor. Série několika neobjasněných sebevražd, která se udála za poslední dva roky, je až příliš nápadná. LeBrock by strčil ruku do ohně za to, že Vydrova smrt nebyla žádná náhoda a už vůbec ne sebemord. S pomocí vyšetřovatele Krysmyše přijdou – pomalu, ale jistě – na stopu Eskadře smrti a dostanou se až k samotným Lyonštím rytířům. Jenže než všem těm tajemstvím, údajným sebevraždám, tajnému spiknutí a celému rozuzlení případu přijdou na kloub, zemře nejenom několik nepřátel, ale i nevinných občanů, kteří se náhodou nachomýtli kolem zesnulého Raymonda či věděli něco, co neměl vědět nikdo jiný.

Po prolistování komiksu jsem kulila oči a obdivovala jeho grafické zpracování. Kresbu Bryana Talbota si nemůžete jinak než nezamilovat. Jeho smysl pro detail je naprosto okouzlující. Každá postava je realisticky vykreslena do nejmenších detailů. Mistrné zpracování a velká škála barev dělá z Grandville jeden z nejpovedenějších komiksů, který se mi kdy dostal do rukou. I kdyby samotný scénář stál za starou bačkoru, samotná kresba vše vynahradí (ale to s tím scénářem rozhodně není případ tohoto románu v obrazech).
Při této steampunkové podívané se strhujícím a neotřelým námětem budete napnutí až do samého konce. Nabídne vám notnou dávku páry, vědeckých pokusů, krvelačných a pomstychtivých mordýřů, sem tam nějakého toho mrtvého žabáka či psa, jedno useknuté ucho, velkou dávku kopanců, nečekané zvraty, tajné spiknutí, korupci a nechybí ani vzrušující milostné intermezzo nebo kousavé hlášky a fórky. No nezní to lákavě? Rozhodně! Super komiks, který se vám stoprocentně dostane pod kůži. Za jeden večer jsem měla knížku přelouskanou a rozhodně u jednoho románu od Talbota neskončím. S radostí si přečtu další, které u nás prozatím vyšly.

Komentáře (0)

Přidat komentář