Plíseň v našem světě!

recenze

Plíseň (2017) / k123cz
Plíseň v našem světě!
Po povedeném Ódinově dítěti jsem se velice těšil na pokračování, ale zároveň ve mně vzrůstaly strach a pochybnosti. Nebudu Vám lhát, většinu druhých dílů nejrůznějších sérií považuji za slabé, přechodné a nevýrazné. Bohužel, musím totéž konstatovat i o Plísni.
Sotva jsem knihu otevřel, byl jsem docela šokován, když jsem místo mapy Ymslandy, nebo jiného fiktivního světa uviděl současnou Evropu. Ihned jsem se podíval na obálku, abych se ujistil, jestli jsem si náhodou místo Havraních kruhů nekoupil atlas, ale vše se zdálo být naprosto v pořádku.
Jak už jsem se po několika stranách dozvěděl, Hirka prošla Kruhy a ocitla se v našem lidském světě, kde se rozplývá nad „zkaženostmi“ moderní doby, jako jsou auta, chytré telefony apod., což ve mně vyvolává strašně klišé dojem, jelikož tuto situaci jsme už mohli mnohokrát vidět v nejrůznějších fantasy a sci-fi počinech.
Ale asi za největší problém celé knihy považuji absenci pořádného záporáka, kterým byl v předchozím díle Urd. V knize se sice objeví mnoho nových postav včetně mrtvorozených bratrů Graala a Naiella, ale oba dva charaktery mi přišly nezajímavé a dost často jsem ani nepochopil jejich motivaci. Naprosto nejhorší novou postavou je ale dle mého názoru Stefan, jehož dějová linka je naprosto zbytečná a snadno zapomenutelná. Co se týče Hirky, tak zde mi akorát vadila rádoby filosofická prohlášení, na která jsme si už zvykli v předchozím dílu, ale zde jich k mému zklamání naopak přibylo.
Abychom celou recenzi zakončili něčím pozitivním, tak musím určitě pochválit perfektně napsané akční scény, které jsou oproti předchozímu dílu dynamičtější a svižnější. Za zmínku určitě také stojí výborný český překlad, o který se postarala Jitka Jindřišková.
Plíseň určitě nedosahuje kvalit svého předchůdce, ale přesto se jedná o relativně dobrý fantasy debut, který stojí za přečtení. Doufejme tedy, že se jedná o přechodný díl mezi výbornou jedničkou a snad epickým závěrem.

Hodnocení: 5/10

Komentáře (0)

kniha Plíseň recenze