Pár stránek navíc, které vás pohladí po duši

recenze

Zajímalo vás, co se stalo v Londýně, když Animant se zlomeným srdcem odjela? Nebo jste se chtěli dozvědět víc o její drzé a svéhlavé přítelkyni Elise Hemmiltonové? Nebo snad o tom, jak se seznámil její bratr Henry se svojí snoubenkou Rachel? Nebo jak pokračoval příběh Animant s Thomasem Reedem po konci Kronik prachu? Tak přesně pro vás jsou tu Kroniky prachu: Pár stránek navíc.

Kroniky prachu: Pár stránek navíc jsou trochu zvláštní kompilací. Obsahují totiž povídky, dopisy, ilustrace nebo třeba recept na čajové sušenky slečny Sophie. Zároveň jsou k tomu připojené i autorčiny poznámky o tom, proč se Kroniky prachu jmenují tak, jak se jmenují, o tom, jaký problém byly rešerše, jak se měnila její představa děje i hlavní hrdinky, nebo jak si občas postavy dělaly tak trochu co chtěly.

Můžeme nahlédnout do korespondence mezi Animant a Thomasem a hlavně dostaneme jednu vánoční povídku, která ke Kronikám prachu funguje jako takový epilog a krásně je uzavírá. Ostatní povídky dávají nahlédnout do minulosti vedlejších postav, takže se tu dozvíme víc o nelehkém životě (ale také chytrosti a mazanosti) Elisy Hemmiltonové, o tom, jak bral pan Boyle to, když mu Animant dala košem, co přimělo pana Reeda konečně si dojet pro Animant nebo o tom, jak se Henry Crumb seznámil s Rachel Cohenovou.

Lin Rina umí psát, to už nám dokázala v Kronikách prachu. A tady to jen potvrzuje, protože ne nadarmo se říká, že napsat povídku je těžší než napsat román. A jí se i tenhle kratší literární útvar povedl. Všechny povídky jsou půvabné, to je asi to nevhodnější slovo. Nejdou sice do hloubky, ale jsou čtivé, dojemné i vtipné. Lin Rina do nich stále nenápadně propašovává téma, které zpracovávala už v samotných Kronikách prachu, o tom, jak si ženy hledají své místo a postavení ve světě. Obzvlášť ženy, které vždycky touží po tom zažít a mít něco víc, než jim společnost a výchova přikazuje a povoluje.

Dosahuje Pár stránek navíc kvalit Kronik prachu? Ne, protože samotné Kroniky prachu jdou mnohem víc do hloubky a přinášejí jiný druh čtenářského zážitku. Kroniky prachu: Pár stránek navíc jsou přesně tím, co slibuje název – Pár stránek navíc. Je to poměrně útlá knížka, která má asi dvě stě stran, takže ji bez problémů zvládnete přečíst za jeden večer. Pár stránek navíc se navíc pyšní vymazlenou grafickou úpravou, takže jednotlivé příběhy i útržky informací doplňují krásné černobílé ilustrace, které ještě podtrhují, že je se jedná o takové to správně roztomilé a pohodové čtení.

Takže Kroniky prachu: Pár stránek navíc jsou ve výsledku roztomilá jednohubka, u které se nahlas zasmějete, zlepší vám náladu a pohladí vás po duši. Takže pokud jste se při čtení Kronik prachu chtěli dozvědět víc o vedlejších postavách nebo vás zajímá, jak to bylo s Animant a Thomasem Reedem dál, tak si Kroniky prachu: Pár stránek přečtěte.

Komentáře (0)