Otroctví ve dvacátém století.

recenze

Dívky od svaté Magdalény (2017) / milunka21

Šestnáctiletá Teagan se chystá s rodiči na hostinu do kostela. Každou dívku i ženu zaujal nový kněz Mark. Narozdíl od toho starého, byl mladý a krásný. Teagan byla slušně vychovaná dívka, ale přesto ji překvapilo, že v místnosti plné žen kouká zrovna na ní.

Když jí otec Mark požádá, aby s ním šla vybrat víno, nevidí na tom nic špatného. V tom vedru si jen sundá svetr, nic špatného se nestane a po chvilce se vracejí zpět. Teagan netuší, že kvůli maličkosti, se jí život zhroutí. Její opilecký otec neveří, že se ve sklepě nic nestalo a drby se šíří rychle. Díky tomu Teagan skončí v prádelně svaté Magdalény, neboli domě pro padlé ženy.

Nora žila s rodiči, kteří ji neustále zavalovali prací. Snila o tom, že jednoho dne od nich uteče a bude žít normální život bez rozkazů. Má přítele Pearse, ale nikdy mu nedovolí víc než pusu, protože ví, že kluci někdy když dostanou vše, už se na holku ani nepodívají. Jednoho dne jí Pearse přišel oznámit, že je konec, protože si našel jinou. Noru to naštve, proto se rozhodne, že mu dá co celou dobu chtěl a třeba si to rozmyslí. Jenže v tu chvíli přišli domu její rodiče, kteří jí za to odvezli k jeptiškám a už o své dceři nechtěli ani slyšet.

Obě dívky se sešli ve stejném domě a stali se z nich kamarádky. Jenže život u jeptišek byl peklo. Nechápali, jak se mohli tak svaté ženy, chovat k dívkám jak ke kusu dobytka. Museli pracovat v prádelně, poslouchat jak jsou špinavé hříšnice, být neustále trestány, ponižovány, jíst něco, čemu se nedalo říkat ani jídlo a za každý prohřešek skončit v díře, kde se mohl člověk zbláznit. Proto plánovali útěk. Jenže kam jít, když mají na čele nálepku hříšnice a rodina ani přátele o nich nechtějí slyšet? Skončí v prádelně do smrti jako jiné ženy?

Dívky od svaté Magdalény je román založen na skutečných událostech. Když žena, či dívka něco udělala, nebo se jí rodiče chtěli zbavit, tak je poslali do domu pro padlé ženy. Bývali to prádelny, kterými si jeptišky vydělávali a dívky z toho nic neviděli. Museli dřít od rána do večera, jíst zbytky či jídlo, které se jídlu nepodobalo. Dívky byly ponižovány, trestány a jsou známi i případy znásilnění, sexuálního obtěžování ze stran církve a na některých pozemcích se dokonce našli masové hroby. Ale nejen žen, ale i dětí. Toto všechno se dělo v Irsku a poslední prádelna byla uzavřena na konci roku 1996, takže se takové bezpráví dělo ještě celkem nedávno.

Do domů byly zavírané prostitutky, svobodné matky, znásilněné dívky ale i dívky, které byly jen doma problémové, takže se jich rodiče chtěli zbavit. Znásilněná žena za nic nemohla, jenže jakmile se něco takového stalo, už byla pro všechny poskvrněna a hlavně, nikdo dívce nevěřil, že si za to nemůže sama. Ty které přišli do domu těhotné o své děti přišli hned po narození. Buď byly děti dány k adopci, nebo skončili v sirotčinci, které byly stejné peklo. Některé dívky tam byly poslány dokud neporodily, nebo se nenapravili.
Jenže některé měli takovou smůlu, že tam skončili na celý život. Nikdo dívkám ani dětem nevěřil, dokud se nenašel v jedné prádelně masový hrob. Potom vše vyplulo na povrch.

Literatury o tomto tématu moc není. Aspoň já doposud na žádnou nenarazila. O této situaci jsem se dozvěděla díky filmu Padlé ženy, který mě šokoval. Ani se mi nechtělo věřit, že by se mohlo něco takového dít, ale pak jsem zjistila, že to je pravda. Proto když se objevila kniha Dívky od svaté Magdalény, neváhala jsem a musela jsem si jí přečíst.

Hlavní postavy jsou dvě dívky Teagan a Nora. Takže se střídá vyprávění z jejich pohledu. Teagan se k jeptiškám dostala, i když nic neudělala, jenže jí nikdo nevěřil. A Noru rodiče považovali za namyšlenou běhnu a i když k ničemu nedošlo, jejím rodičům to stačilo, aby se jí zbavili. Hlavně její přítel byl rád, protože měl teď volnou cestu k dívce, se kterou začal chodit.

Kniha se čte lehce a nenáročně. Je to poutavé čtení, ale nic šťastného. Dokonce je tam pár chvilek, které jsem obrečela. Je to neskutečné, že se něco takového dělo a ještě to vše dělali jeptišky a kněží.
Díky tomu, že je kniha podle skutečné události, se čtenář o to víc ponoří do příběhu. A o to víc je kniha šokující.

V první kapitole se dozvíte, jak se do prádelny dostala Teagan a v druhé Nora. Takže mi stačilo málo k tomu, abych jen četla dál a abych zjistila, jak obě dívky nakonec skončí a s jakými následky. Ať to bylo sebevíc smutnější, nemohla jsem se odtrhnout od čtení.
Kapitoly jsou krátké tak akorát a ještě rozdělené, a díky tomu, že je to nenáročná kniha, jsem jí měla přečtenou rychle. Rozhodně bych uvítala více knih o tomhle tématu. Je to škoda, že je jich tak málo.

Jedna věc mě u knihy příjemně překvapila, protože na to u nakladatelství Alpress nejsem zvyklá. Všechny knihy mají přebal a pod ním jsou nevýraznou kopií přebalu. ale Dívky od svaté Magdalény žádný přebal nemají a jsou krásně heboučké. To asi nikdo moc neřeší, ale pro mě je to nezvyk a příjemná změna.

Na závěr tedy knihu rozhodně doporučuji. Hlavně těm, kteří se rádi dozvědí něco nového a mají rádi romány o skutečných událostech, protože zrovna takhle patří také k těm, na které by se nemělo zapomínat.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---