Opravdu dokonalá realita?

recenze

Elusion (2014) / telileov (408 views)
Opravdu dokonalá realita?
Autorky knihy - Claudia Gabelová a Cheryl Klamová nás přivádějí do blízké budoucnosti lidstva, do dob, kdy je planeta Země zničená, nezdravě zcivilizovaná a špinavá. Příroda se stala minulostí a kyslíkové bomby nezbytnou součástí kabelek. V tomto světě žije Regan, dcera Davida Welche, který naprogramoval dokonalou virtuální realitu zvanou Elusion. Skutečně je ale Elusion tak dokonalá, jak se zdálo?

Po Davidově nešťastné smrti získává většinu zásluh Patrick, jeho spolupracovník a Reganin nejlepší přítel. Elusion zrovna dostala schválení pro celostátní trh a ve městech se najde málokdo, kdo by nebyl neustále připojen na svém Ekvipu (Ekvip = přístroj, na kterém aplikace funguje), mimo hluk a nečistotu měst, u na plážích moří v Thajsku nebo v jedlových lesích. Regan si s novým kamarádem Joshem ale brzy začne uvědomovat, že s Elusion je něco špatně, že její dokonalost je pomíjivá a že pokud nikdo nezakročí, následky budou strašlivé...

Kdybych měla tuto knihu zhodnotit jedním slovem, pak bych zvolila slovo zvláštní. Nepříliš říkající, různorodé a nepředvídatelné. Je tedy vskutku těžké si na dílo udělat názor, neb mimo pocitů zcela konkrétních jsem vlastně z knihy žádný cit neměla.

Poohlédnu se tedy právě o těchto konkrétních pocitech. Virtuální realita mě děsila, lépe řečeno lidé, kteří zkrátka nedokázali přežít den bez toho, aniž by se uchýlili do dokonalé reality pomocí aplikace na svých přístrojích. Když Regan popisovala, jak se procházela ulicí a skoro se jí nepodařilo najít někoho, kdo by nebyl připojen na Ekvip, vybavil se mi dnešní svět, když vidím tolik lidí neustále na mobilu, jako by bez toho nemohli být - proto mi došlo, že slova blízká budoucnost jsou trefná, protože se k podobnému závěru možná skutečně schylujeme. Jistě - kdo by nechtěl žít v dokonalém světě, kde neexistují špatné nálady, kde si každý splní svá přání, kde nenarazíte na problém? Je v tom ale háček - není to skutečnost!

Elusion není sama o sobě nijak neobvykle sepsaná kniha, jde o vcelku častý typ dystopií, který mě ale donutil přemýšlet možná právě svou blízkostí. Příběh byl čtivý, sice ne zas natolik, aby se od něj nedalo odtrhnout, ovšem četba to byla příjemná - ovšem zvláštní. V posledních stránkách jsem se nakonec dočkala i napětí a části rozuzlení, což mě moc bavilo. Autorky to navršily otevřeným koncem a já už se rozhodně nemohu dočkat pokračování.

Pokusím se tedy o to shrnutí. Elusion je ta knížka, která vás možná nenadchne, ani neurazí, ale každopádně ve vás něco zanechá, divný pocit z celkové atmosféry, působení každého řádku i významu v příběhu samotného. Navíc musím pochválit obálku, která je vskutku úchvatná a podle je to jeden ze skvostů mezi obálkami. Rozhodně tedy přečtením knihy nic neztratíte, i když se asi ani nedočkáte něčeho extra, co by vás nenechalo spát - spíše, ačkoliv v dobrém slova smyslu, ukolébá k spánku.

Komentáře (0)

kniha Elusion recenze