Ohnivá krev - vláda ohně začíná :))

recenze

Ohnivá krev (2018) / Airin
Ohnivá krev - vláda ohně začíná :))
Podařilo se jí zkrotit oheň, ale dokáže ovládnout i své srdce?

Ledový trůn byl zničen. Je čas oslavovat vítězství? Nikdo neví, že tímto činem Ruby vypustila na svobodu bytost stínů, Minaxe, který dokáže posednout člověka a donutit ho k jakémukoliv činu – třeba i k masovému vraždění. A právě to se teď děje po celém království. Arcus, následník trůnu, se snaží získat si přízeň dvora, přivést zpět všechna vojska, navázat diplomatické vztahy s okolními zeměmi a získat si srdce svého lidu.

Po všem, co si jeho lid musel za vlády jeho bratra Malaka vytrpět, si konečně zaslouží mír a svobodu. Jenže nedůvěra mezi Mrazivými a Ohnivými je stále přítomna. A proto pobyt Ruby, Ohnivé dívky, na Mrazivém dvoře Arcusovi moc nepomáhá.

A tak se Ruby vydává spolu s novým přítelem Kaiem daleko na moře do Sudesie, kde bude hledat odpovědi – takové, které by dokázaly Ruby pomoci zastavit Minaxe jednou pro vždy. Zdá se ale, že vše stojí proti ní. Nejenže jí Ohnivá královna nevěří a sleduje ji na každém kroku, ale ještě k tomu jí dává podmínku – aby získala potřebné informace, musí se stát Ohnivým mistrem. Projít Zkouškami, které můžou být smrtelné a přísahat královně svoji věrnost a služby po zbytek života.

Vidiny, záchvaty a noční můry. Minaxova přítomnost v její hlavě. Ztráta kontroly nad Ohnivými schopnostmi. Šokující pravda o jejím původu. Zrada. Válka právě začíná!

„Kai?“ řekla jsem a mrkala, aby se mi znovu zaostřil zrak. „Hm?“ Stále pokračoval v cestě. „Je bodnutí sudesijského škorpiona jedovaté?“

Náhle se zastavil. „Ano.“

„Dá se na něj umřít?“ Otočil se. „Jenom když tě bodne mnohokrát.“

„Kolikrát? Jen tak ze zvědavosti.“ Svět se kolem mě točil a já zavřela oči. „Kolikrát tě bodli?“ zakřičel a spěchal mě zachytit, když jsem začala padat.


NÁZOR:

Osvobodím ho, i kdyby mě to mělo stát život.

Příběh mě neskutečně moc bavil, možná i více, než první díl Ledová krev. V každé kapitole se něco neustále dělo a z toho všeho napětí se Vám nejednou zatočí hlava. Důležité zvraty se zde stávají snad každou chvilku, a právě proto dělají Ohnivou krev skvělým, originálním a jedinečným dílem.

Příjemným osvěžením děje bylo nové prostředí, ve kterém se vše odehrávalo. Od Tempesie se přesouváme do Sudesie, rodné země Ruby. Sudesie byla zajímavým místem, plná překvapení, tajných koutů a nové historie, takže se zde příběh rozjel naplno!

Z většího množství zjištěných informací se cítíme asi jako, když Sherlock Holmes dostane nový případ k řešení – jsme zahlceni novými fakty, různými předpoklady, stopami, nespočtem možností a téměř žádné řešení není na obzoru. A proto čtete dál, stále častěji a stránky pod Vašima očima utíkají až příliš rychle. Hlavně, ať se už dozvíme pravdu! Ať už konečně rozlouskneme ta velká tajemství.

Co se týče obálky – tu musím jedině obdivovat. Pozadí plné jisker, plamínků, popela a prachu mi trochu připomínal začátek filmu Pompeje, kde přesně tato kombinace poletuje kolem všech soch. Navíc se k příběhu symbolicky hodí – jde zde o povstání z popela a prachu, o znovuzrození Ohnivých, naději a příslib nové budoucnosti.

Kaie jsem si zamilovala prakticky ihned! Vážně, nejde si ho neoblíbit. Už jen proto, že byl tak správně rošťácky přidrzlý a pokaždé mě jeho poznámky rozesmály. Já osobně jsem se nejvíce těšila na momenty, kdy se na scéně opět objeví a bude z něj sršet jeho dokonalý smysl pro humor. Vyklubal se z něj během příběhu skvělý a starostlivý přítel, kterého Ruby potřebovala a kterého by jistě každý z nás uvítal. A nesmím zapomenout na fakt, že jméno Kai je úplně úžasný! Teda aspoň pro mě

Komentáře (0)

kniha Ohnivá krev recenze