Odvrácená tvář pohádek

recenze

Když přijde řeč na pohádky, snažím se téma diskuze záměrně podržet co nejdéle. Jednak proto, abych mohla doporučit nová převyprávění, druhak protože mám v tu chvíli nezměrnou moc se o dotyčném dozvědět víc. Zkuste se někoho zeptat na jeho oblíbenou pohádku. Stejně jako já byste si mohli naivně myslet, že dotyčný řekne jméno té vaší, z 90% si ale můžete být jistí, že se bude jednat o něco úplně jiného a pro vás naprosto nepochopitelného. Pohádky jsme si nechávali předčítat už jako malí, rostly s námi, koukali jsme na ně na Vánoce a postupně se s nimi čím ztotožňovali. Máme tolik různých životních kréd a ještě více pohádek, které jsme nikdy neměli možnost zpracovat. Právě proto všechna ta další navazující díla, nebo převyprávění většinu z nás oslovit musí. Jedním z nich je i Divoká labuť a jiné příběhy.

Ji překvapí, jak rychle jeho bezstarostně zářivá krása vybledne a změní se v usměvavou, všední přitažlivost prodavače automobilů; překvapí ji fakt, že se skutečně stane prodavačem automobilů; překvapí ji, že teď, s tímhle zmohutnělým, zhrublým tělem, vypadá méně jako oběť hněvu nějakého žárlivého boha a víc jako obyčejný každodenní optimista,, kterému prostě jen chybí noha.

Co bych chtěla v první řadě pochválit, je grafická úprava knihy. Nádherné černobílé ilustrace, i obálka, všechno ladí a dokresluje ponurou a dusivou atmosféru, v jaké se příběhy nesou. Předem vás musím upozornit, že pokud čekáte přímé následníky těch původních magických a šťastně končících pohádek, které jste vyposlechli jako malí, mohli byste být nepříjemně překvapeni. Michael Cunningham zdárně kombinuje dnešní děsivé a přesto reálné odvrácené stránky člověka a původní verze pohádek – hrůzostrašné a chlípné.

Ano, snad ani jeden z příběh v této knize nekončí šťastně. Musím se přiznat, že mě osobně tak tvrdé zacházení se známými pohádkami zarazilo a zarmoutilo, na stranu druhou ve mně čtivo vyvolalo velké emoce a leckdy nutilo k dlouhému zamyšlení (ano, i ten třístránkový).

Zjistila sis už, že je skutečně možné vytvořit cihly z cukru, glycerínu, škrobu a několika nejmenovaných toxinů, které vydrží i déšť. A z perníku bude použitelná střecha, když se posílí dostatečnou dávkou cementu.

Příběhy jednoznačně nejsou snadno stravitelné, někdo jako já, kdo má k pohádkám silné a pevné pouto jim ani nemusí přijít na chuť, takže jestli se vám zalíbila anotace, nejdříve se ujistěte, že na něco takového máte žaludek, protože v těchto pohádkách nemusí být Zvíře ochotné ke změně, Kráska nemusí být ta neposkvrněná a čistá duše a její otec nemusí být ten, co si pro ni přeje největší blaho.

Pohádky v této knize jsou, jak už jste jistě pochopili, spíše pro dospělé. Co se týče mě samotné, z knihy jsem byla smutná, znechucená, i zamyšlení plná. Doteď nevím, zda se mi to, co jsem četla líbilo, něco to ve mně ale s určitostí zanechalo. Ani ne 150 stran dlouhá knížečka obsahuje deset někdy až miniaturních povídek plných paradoxů, skrytých významů a úplně jiných hrdinů, než na jaké jste zvyklí.

Komentáře (0)