,,Tohle byl její dar - pokud je dar to správné slovo. Dokázala vidět mrtvé."
,,No, mé tajemství jsi nejspíš už odhalil," řekla, posadila se ke stolu a přitáhla si k sobě jeden z talířů.
,,Tajemství?" Konečně se odvrátil od okna.
Keira sice věděla, že to před ním nemusí tajit, ale stejně jí připadalo trapné vyslovit to nahlas. ,,To... s duchy."
,,Ano." Přistoupil ke stolu a klesl na židli. Mason si pro sebe zabral třetí místo. ,,Nevěděl jsem, že to má být tajemství. Bydlíš na hřbitově. Prostě to dává smysl."
,,Smrt ji už tak pronásledovala na každém kroku a ona mnohokrát cítila, jaké skvrny zanechává na místech i lidech. Jaké by to bylo, kdyby sama byla takto pošpiněná? Trápilo by ji to po zbytek života, měnilo by to její sny v noční můry?"
Keira by si přála žít normální život, ale s darem, který jí umožňuje vidět mrtvé, to nejde. Navíc má nepřátelé na život a na smrt - a nejde o duchy z nedávných setkání.
,,Rozevírala oponu mezi živými a mrtvými. Posouvala osud směrem, kterým se nikdy neměl vydat. Její samotná existence byla anomálií.
S jistotou věděla, že její přítomnost je ospravedlnitelná, pokud svůj dar používá ke konání dobra. Musela se snažit napravovat staré křivdy, odvádět mrtvé k poslednímu odpočinku, střípek po střípku skládat to, co se rozbilo.
Nemohla - nesměla - jej použít tak, že by tím ublížila svým blízkým."
Její minulost je pro ni stále záhada. Otázka, kdo je, ji pronásleduje každý den... A stále má v patách lidi, kteří udělají cokoliv, aby ji dostali. Netuší, co jsou zač a proč ji tak zoufale chtějí. Proč pro ně představuje takovou hrozbu? Je tu spousta otázek, na které nemá odpověď. Jednu věc ale ví jistě. Keira je tak hnaná touhou po odpovědích, že je ochotná udělat cokoliv, aby je dostala. Dokonce i tak šílenou věc, jako je pozvání do domu od někoho, kdo se jí nedávno pokusil zabít...
,,Možná potřebuju právě tohle: emoce. Mrtví vypadají silnější, když jsou rozzlobení nebo rozrušení. Třeba to dodá sílu i mně."
Keira ví, že pozvánku od Danea Crispina do zchátralého sídla s krvavou minulostí nemůže odmítnout. Nežádal by o její přítomnost, kdyby to nebylo důležité. Sotva překročí práh domu, vycítí přítomnost neklidných duchů, ale ani jeden z nich nechce odejít.
,,Harry, ty tam venku něco vidíš?"
,,Myslíš duchy?" Do jeho bezvýrazného hlasu pronikla rozmrzelost. ,,Ne. Ale rád občas šilhám a předstírám, že je vidět dovedu."
,,V jejím zorném poli se zjevil svět mrtvých. Keira náhle neměla dost dechu na to, aby mohla šeptat, natož křičet."
,,Emocionální otisk - skvrna způsobená smrtí - vyzařoval přímo ze země. Nepotřebovala mezi kostkami hledat zbytky krve, aby poznala, kde přesně Evan zahynul."
,,Tohle není náhoda. Ať už ten hřbitov vybudoval kdokoli, vytvořil i ty Stíny. Záměrně. Metodicky. Věděl, co dělá. A chápal, jaké to má důsledky."
Skvělé pokračování! V knize se opět setkáváme se všemi předešlými postavami. Tentokrát se v knize opravdu rozplétá příběh nejen Keiry, ale i Masona a Danea Crispina, který v tomto díle dostane více prostoru.
Dozvídáme se, proč po Keiře jdou, z jakého důvodu, ale stejně pořád nevíme, kdo doopravdy byla. Snad se to odhalí v příštím díle.
Taky se dozvídáme pravý důvod proč Mason odešel ze školy a upřímně.... je to strašné. To bych nečekala. Do příběhu je zapletený i předchozí záporák Gavin, se kterým si v příštích dílech ještě užijeme.
Občas se v knize objeví i náš gotický, ale přesto milovaný Harry. Sice jsem doufala, že v téhle knize dostane více prostoru, ale co. Snad příště. Nechyběla ani ukecaná, konspirační Zoe, bez které by to nebylo ono. O napětí, akci, nebezpečí, zvraty a překvapení v knize není nouze. Navíc od prvního dílu cítím jiskření a jakési pouto mezi Masonem a Keirou, takže pořád čekám, kdy to zajde dál. Doufám, že v příštím díle se konečně dočkám!
Keira by si opravdu přála, aby se její život konečně vrátil zase do normálu. Je však velice těžké být normální, když díky své schopnosti vidět duchy dostala práci hrobnice a navíc bydlí přímo na městském hřbitově. Když Keira je... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
TerezaMondeková také napsala
