O růžové knížce s nerůžovým obsahem

recenze

Námi to končí (2018) / KáťaM.
O růžové knížce s nerůžovým obsahem
Máte pocit, že vás tahle knížka atakuje ze všech sociálních sítí? Možná, ale ona si pozornost vážně zaslouží. A naštěstí ji dokáže vzbudit sama o sobě povedenou obálkou s motivem rozpadající se květiny, která byla ponechána z originální verze. Během čtení sami zjistíte, jak moc obálka přiléhá k příběhu. V knihkupectvích mezi ostatními knihami svítí jako žádná jiná a já po dočtení vřele doporučuji podlehnout.


První setkání s Colleen Hoover jsem dlouho oddalovala. Věděla jsem, že píše knížky, které se týkají vážných témat a popravdě to zrovna není můj typ četby. Lépe by to dnes vyjádřila slova přímo z knížky: „Někdy se zdá snadnější zůstat v zaběhaných kruzích, než se odrazit a skočit s vědomím, že nedopadne na nohy.“ Já po dočtení na nohy dopadla, ale byla bych raději zůstala ještě chvíli ve skoku, protože to byl nevšední čtenářský zážitek.

Knížka začíná v okamžiku, kdy hlavní hrdinka Lily Bloomová s rozpaky pochovává svého otce. Díky jejím deníkům, které nám jsou postupně odkrývány, se dozvídáme proč. Její otec měl vůči její matce násilnické sklony a Lily nikdy nechápala, proč matka neodešla. Bohužel se v kůži své matky má brzy ocitnout sama a zjišťuje, že vše není tak jednoznačné, jak se na první pohled může zdát.

Knížka mě chytila za srdce hlavně deníkovými záznamy, které mají podobu dopisů směřovaných oblíbené celebritě hlavní hrdinky. Dotklo se mě i spojení s filmem Hledá se Nemo a také popis první lásky.

Přestože příběh, ve kterém se hlavní dějová linka protne s deníkovými záznamy, může znít na první pohled prostě a setkání s první láskou po letech snad i trochu afektovaně, v případě Colleen Hoover tomu tak není. Jistě v tom hraje roli i smutná skutečnost, že sama spisovatelka se s domácím násilím v životě setkala. Mně je problematika domácího násilí naštěstí velmi vzdálená, sama jsem ale našla v knížce odpovědi na některé problémy všedního života a pár nahých pravd, které jsem si založila. Další knížky Colleen Hoover se ale budu bát, po Námi to končí budou očekávání vysoká. Pro mě zatím nejsilnější knížka, kterou jsem tento rok četla.


Za knížku a vystoupení z komfortní čtenářské zóny děkuji organizátorům srpnového YOLI pikniku.

Komentáře (0)

kniha Námi to končí recenze