O neúspěchu a představivosti

recenze

Předobrý život (2018) / Kikina182
O neúspěchu a představivosti
Nejspíš každý knihomol, a dokonce i neknihomol zná jméno J. K. Rowlingová. Komu by taky úžasná spisovatelka proslavená především svou fantasy sérií Harry Potter a detektivkami o Cormoranovi Strikeovi, kterou napsala pod pseudonymem Robert Galbraith, mohla uniknout?

Není tedy divu, že si tuhle úžasnou ženu pozvali, aby pronesla projev k absolventům Hardvardu. A protože většina lidí neměla tu možnost tam být, vydal se proslov, ve kterém mluví především o neúspěchu a představivosti, do světa v psané podobě.

I já patřím jako tisíce dalších lidí mezi fanoušky J. K. Rowlingové. A netřeba říkat, že jsem četla všechno, co napsala a byla jsem, až na jednu výjimku, která trochu pokulhávala, nadšená. Přestože Předobrý život není žádný příběh, nemohla jsem si ji nechat ujít. Nepochybovala jsem, že proslov někoho, kdo píše tak skvělé příběhy, bude inspirativní.

Předobrý život je tenounká knížečka s opravdu nádherným grafickým zpracováním. Minimalistická obálka působí opravdu krásně. Červené písmo na bílém pozadí skvěle vynikne. Ale ještě lépe vypadá po sundání obalu. Celá kniha je v červené s absolventskými čapkami. Samo o sobě by to nejspíš nebylo nijak výjimečné, ale díky struktuře knihy, to působí vážně skvěle. Nevím proč, ale přidává to knize na vážnosti, důležitosti.

Obálkou to samozřejmě nekončí. V knize můžete na každé stránce nalézt jednoduché ilustrace. Jsou složeny pouze ze tří barev – červené, černé a žluté – a tak perfektně ladí jak k obálce, tak přebalu. A i když by samy o sobě asi příliš nezapůsobily, takhle v jednom celku vypadají krásně.

Co se týká samotného proslovu mám rozporuplné pocity. Rozhodně je zajímavý a motivační, především pak začátek a konec. Ovšem ten střed mi přijde úplně mimo. Mám dojem, že se J. K. Rowlingová zapomněla a zabrousila do své minulosti až příliš, a tak trochu to zazdilo celou tu věc s představivostí a neúspěchem.

Ta část, kde se J. K. Rowlingová snažila podpořit absolventy, inspirovat je, se tedy skutečně vyvedla. A motivovala i mě, což je určitě účel této knihy. Ale zbytek mi přišel zbytečný. I když mám dojem, že je to možná tím, že jsem si proslov přečetla a neslyšela ho od autorky. Když člověk něco říká se všemi emocemi, tak to přeci jen vyzní jinak, než když je to napsáno na papíře a v kontextu se zbytkem to může mnohem více ladit. Těžko říct. Tohle nejspíš dokáží posoudit jen absolventi Harvardu, kteří tento proslov slyšeli od samotné Rowlingové.

Na jednu stranu jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale popravdě mi dala mnohem méně, než jsem čekala. Rozhodně to není něco, co bych četla pořád dokola a vracela se k tomu. Myslím, že tuhle knihu nechám spát a mnohem raději se pustím do rereadingu Harryho Pottera a budu nedočkavě očekávat další díl série o detektivu Cormoranovi Strikeovi.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia.

Komentáře (0)

kniha Předobrý život recenze