Nikdy neplavte v Temži!

recenze

Temné říční proudy (2018) / HelenaHH
Nikdy neplavte v Temži!
Temže je temná a nebezpečná řeka, hlavně, když vydá tělo neznámé zavražděné ženy. Lacey Flintová se počtvrté vydává po stopách vraha.

Lacey Flintová se nechala po předchozím, velmi složitém případu přeložit k námořní jednotce Metropolitní policie. A tak trochu naivně si myslela, že si snad odpočine při řešení rutinních záležitostí. Jenže osud, nebo snad někdo jiný, to vidí úplně jinak. Při ranním plavání jí její milovaná řeka přihraje mrtvolu neznámé ženy. Tělo, které vypadá, jako by čekalo ve vodě přímo na ni. Kdo byla ona nešťastnice a proč má Lacey neodbytný pocit, že skutečně nejde o náhodný nález?

Vyšetřování se ujímá inspektorka Dana Tullochová. Ta velmi záhy potvrzuje ono podezření, že mrtvola byla na Lacey nejspíš opravdu nastražena. Moc dobře ale ví, jakou hrůzu a utrpení přinesly policistce minulé případy, takže se jí v první chvíli snaží vyřadit z vyšetřování. „Náhody“ však nekončí, Lacey začne někdo nechávat na její obytné lodi podivné malé pozornosti a v noci slyší kohosi plavat kolem. Kdo vraždí mladé ženy a jakého důvodu? Kam zmizel Laceyn milovaný, tajný policista Mark Joesbury? Bude v ohrožení života opět i samotná Lacey? To a mnoho dalšího prozradí již v pořadí čtvrtý případ Temné říční proudy.

Sharon J. Bolton, jedna z předních představitelek současné britské krimi noir, opět přivádí na scénu sympatickou, pohlednou, ale v něčem neskutečně zvláštní policistku Lacey Flintovou. Ve čtvrtém díle snad ještě nekončící série čtenáři opět najdou vše, co od ní očekávají. Temnou vraždu, vyšetřování, tajemství, policistku v ohrožení, ale také humor a špetku lásky.

Temné říční proudy, vydané nakladatelstvím Domino, zaujmou ale mimo silného a opět velmi čtivého příběhu také stylem vyprávění. Příběh se totiž rozkrývá v několika časových rovinách a vypravěčských pohledech, které spolu navíc zdánlivě nesouvisejí, ale na konci se vám sejdou v jednu barevnou a překvapivou mozaiku. Sharon J. Bolton je mistrem vypravěčských kliček, odboček a kapitol, jež vypadají, že do příběhu vůbec nepatří, ale jak zkušení čtenáři vědí, je potřeba sledovat každou větu. I když se však snažíte sebevíc, většinou neudržíte s autorkou krok a nevíte předem, kdo je vrah. O to zábavnější však pátrání je.
Mimo mistrného vypravěčského stylu je silnou devizou Boltonové i znalost prostředí, o němž píše, a dokonalé vykreslení atmosféry. Při čtení máte doslova pocit, jako byste s Lacey skákali přes rozkývané hausbóty či ladně proplouvali temnou řekou. Samotná řeka hraje tentokrát v příběhu velmi důležitou roli, ale více neprozradím, abych vás nepřipravila o překvapení.

Čtenáři, kteří tuto skvělou sérii teprve zkoušejí objevit, by měli vědět, že vyšetřování je sice v každé knize uzavřeno, ale jak už to u sérií bývá, autorka přelévá z jednoho dílu do druhého osobní životy hlavních hrdinů. Pokud si tedy čtení chcete užít, doporučuji začít první případem, protože jinak vám spoustu osobních detailů unikne a to by byla škoda. Jestliže se ale v detailech neztrácíte, můžete však Sharon J. Bolton podlehnout právě díky této novince.

Temné říční proudy rozhodně zaujmou a potěší milovníky dobré a hutné kriminálky, sympatických policistů i neotřelého stylu vyprávění. Pro milovníky sympatické britské autorky ještě jedna dobrá zpráva na závěr, a sice, že S. J. Bolton se rozhodla své české fanoušky potěšit a u příležitosti vydání nové knihy navštíví 26. června Prahu. Já si tedy svůj výtisk Temných proudů určitě nechám podepsat.

Komentáře (1)

kniha Temné říční proudy recenze

banánovépyré
22.06.2018

Skvělá recenze na boží knížku, taky se mi Temné říční proudy moc líbily :-) I když jsem si ten příběh musela nechat v hlavě trošku usadit - jako vždy se Sharon Bolton jsem ho prostě přečetla hrozně rychle :-)