"Nikdy není pozdě rozkvést"

recenze

Kaktus je prvotinu britské autorky a právničky Sarah Haywoodové a vydanou nakladatelstvím Motto. Kniha je členěna do klasických kapitol, v některých místech jsou kapitoly nadepsány i názvem měsíce, ve kterém se odehrávají. Celý příběh je vyprávěný z pohledu hlavní postavy Susan.
Susan Greenová je 45 letá žena, která si žije vlastním životem. Do ničeho si nenechá příliš mluvit a jedním slovem se dá charakterizovat velmi jednoduše – Svá.
Má ráda svůj klid a tak nemá zapotřebí chodit do společnosti nebo vsázet na velká kamarádství. Je smířena s tím, že své mateřství už prošvihla a občasné schůzky a útěk ze stereotypního života jí zajišťuje Richard, takový „kamarád s výhodami.“
Susanin disciplinovaný život se otřese v základech, když zemře její ovdovělá matka a své dědictví, jejímž předmětem je rodinný dům nechá doživotně obývat svým synem Edwardem. Druhou možností je, že Edward dům prodá a zisk z prodeje si rovnoměrně se svou sestrou Susan rozdělí, což ale Edward rozhodně nezamýšlí.
Zdá se, že nic nemůže být horší, ovšem jen do doby, než Susan zjistí, že je s Richardem těhotná. O to víc teď musí bojovat o to, aby se dům prodal a ona mohla sebe i své dítě zabezpečit, jelikož s Richardem jako otcem pro své dítě nepočítá.
Není žádným tajemstvím, že sourozenci spolu nikdy nevycházeli. Zatímco Susan byla dítě, na které mohou být rodiče pyšní, mladší Edward byl celý život samý problém. O to více Susan nedokáže pochopit, proč by měl dům užívat zrovna její bratr. Co matku mohlo dohnat k sepsání závěti s tímto závěrem? Susan nemá v úmyslu nechat to jen tak a musí přijít na kloub tomu, co zatím stojí.
Pátrání na vlastí pěst ovšem odhalí i to, co mělo zůstat navždy tajemstvím. A navždy to ovlivní Susanin život ve všech směrech.
Tato kniha s nádhernou obálkou mě upoutala na první pohled. Horší bylo se do ní začíst, což mi nějakou dobu trvalo. Když už jsem se začetla, příběh mi přišel celkem dost utahaný. Na začátku byl úvod, potom většina knihy stěžování Sarah na matčinu závěť a závěr opředený rozuzlením, které se dalo tak nějak vytušit. Navíc Sarah není zrovna „Miss sympatie“, kterou si každý čtenář zamiluje. Přesto se mi kniha četla dobře, vracet se k ní ale bohužel nehodlám.

HODNOCENÍ: 65 %

Komentáře (0)