Nic moc

recenze

Hlavní hrdinkou této knihy je šestnáctiletá Caity. Rodiče ji odvezli z jejího krásného života v San Franciscu, od její nejlepší kamarádky Justine. Přestěhovali se do JEJICH hradu ve Skotsku, protože se rodiče rozhodovali, jestli z něj zřídí zařízení pro turisty, kde by měli nocleh se snídaní.Na hradě má také neobvyklé zvířátko. Je to opičák. A to doslova. Zanechal ho tam totiž jeden čínský návštěvník. Ten opičák umí vyrábět origami, takže dostal jméno - Pan Papírek. Výrobu origami používá ke komunikaci.
A, jak už to v žánru YA bývá, je tu i ten krásný kluk. Ten je synem hradní kuchařky paní Findlayové.
Claiřiny rodiče mají trochu v knihách nepříliš časté povolání. Například její máma je kasařka. Otvírá sejfy, které nikdo jiný otevřít nedokáže. Ale není zloděj ;). A její táta je posedlí tím, aby se nedal vystopovat. Prostě ho nikdo pomocí např. internetu nenajde.
Jednoho dne Clair objeví za svým pokojem tajnou komnatu. Ta obsahuje velice podivné znaky. A, jelikož si to chce nechat jako tajemství, nejdřív o nich neřekne nikomu. Tedy kromě Justine. Ta má totiž dědečka, který se starodávnými znaky zabývá, a ukáže je svému kolegovi Tenzovi. Ten je jimi natolik fascinován, že se nenechá obalamutit Clairinou lží, kde je našla. Takže přijede jako turista na hrad a chce pátrat po těch značkách.
V tu samou dobu také přijede Clairin strýček Li a, aby na to Clair nebyla proti Tenzovi sama, řekne mu o tajné komnatě. Spolu pak zjišťují význam značek a kam je ty značky dovedou, si budete muset přečíst v knize.

Kniha je skvěle napsaná, děj je také docela zajímavý, ale nepodařilo se jí mě vtáhnout do děje. Od půlky knihy mě to ani už moc nebavilo. Děj je zbytečně překombinovaný a hlavní hrdinku jsem přestávala mít čím dál tím víc ráda. Tato kniha má v sobě tolik věcí, že se nepozorný čtenář může lehce ztratit. Knihu bych doporučila mladším ročníkům, ale tím neříkám, že se starším nebude líbit. Například Pan Papírek je naprosto rozkošnej ;)

Komentáře (0)