Než vyrobíte něco tak prostého jako jablečný koláč, musíte stejně napřed stvořit celý širý svět.

recenze

Autor : Nicola Yoon
Rok vydání : 2018
Nakladatelství : CooBoo
Počet stran : 328
Originální název : The Sun is Also a Star


Na knihu Slunce je také hvězda jsem se dívala ještě dříve, než u nás vyšla v českém překladu. Proto jsem byla velmi potěšená, že u nás máme původní obálku, která většinu čtenářů zaujme na první pohled.
Autorčino předchozí dílo Všechno, úplně všechno jsem nikdy nečetla. To byl ten důvod, proč jsem od tohoto neměla žádná očekávání, což bylo tentokrát velmi dobře.

Hlavní hrdinka Natasha pochází z Jamajky. Její otec je opustil a sám odletěl do Ameriky, aby se konečně prosadil jako herec. Po dvou letech už jeho manželku nebaví vztah na dálku, takže se i s dětmi usadí v Americe. Její otec je avšak velmi neúspěšný, a když se mu podaří získat jednu roli, po představení se na počest opije a usedne za volant. Při jízdě ho ale zastaví policisté, a ti zjistí, že on a jeho rodina jsou nelegální přistěhovalci.

Dnešek je Natashin poslední den ve Spojených státech a za dvacet čtyři hodin budou vyhoštěni. Už nevěří na zázraky či osud, teď upřednostňuje vědu a fakta.

Daniel je původem Korejec, ale narodil se v Americe. Jeho otec je velmi přísný, co se týče jeho budoucnosti a vzdělání. Nechce, aby jeho dva synové dopadli jako on coby prodavač černošské kosmetiky. Danielův bratr byl ovšem vždycky lepší,
Na vše měl větší talent, ve škole měl lepší známky a studoval na nejlepší univerzitě. Když ho ale vyhodí z Harvardu, tátova pozornost se obrátí na Daniela. Ten musí za každou cenu nastoupit na Yale a stát se doktorem.
I když Daniel netouží svého otce ani v nejmenším zklamat, práce doktora ho vůbec neláká. Má dvě možnosti. Buď splní očekávání rodiny a bude se do konce života trápit. Nebo si splní svůj sen, stane se básníkem a zarmoutí ostatní.

Daniel je snílek, Natasha realistka. Ať už za to může osud, nebo jen náhoda, za několik šílených událostí je ten den něco svede dohromady.


Kromě krásné a veselé obálky jsem jako první zaregistrovala čtivý styl psaní. Kniha byla napsána poutavě, příběh rychle postupoval, neztrácel na tempu a navíc ho doplňovaly velmi krátké kapitoly o jedné až pěti stránkách.

Také mě zaujalo samotné vyprávění příběhu. Kromě kapitol Natashy a Daniela se tu střídá vyprávění z pohledů "nepodstatných" a vedlejších postav. Hlavní hrdinové vždy vyjádřili svůj názor na určitou osobu a pak této postavě byla věnována samostatná kapitola. Tam jste se dočetli, zda jejich názor byl oprávněný, co ve skutečnosti stálo za činy, které Natasha ani Daniel nemohli pochopit a jakými byli lidmi.
Tento nápad jsem uvítala. Bylo to takové zpestření, bez kterého by se sice kniha obešla a na příběhu by to nic neměnilo, ale bylo to o to zajímavější a originálnější.

Dále mě potěšily trochu filozofické otázky o životě a jeho smyslu. Skrývalo se tu pár myšlenek o tom, jaký má lidský život význam a zda je opravdu předepsán nás osud, nebo je všechno jen pouhá neuvěřitelná shoda náhod.
Zároveň autorka k mému potěšení zabrousila do velmi závažného tématu, neboli rasismu. Řeší se tu, jaký dopad má na společnost vztah mezi černoškou a asiatem.

Přesto tato kniha nebyla bez chyb.

Hlavní hrdinové mi nikam zvlášť nepřirostli k srdci. Nevěřila jsem jim, čemu věřili oni a za čem si stáli. Jejich chování na mě působilo strašně násilně vnucené až to bylo otravné.
I kdyby se to takhle opravdu cítili, tak budiž. Co ale nechápu, je, že na začátku byli oba neskuteční paličáci. Dávali jasně najevo, že s jejich názorem nikdo nepohne ani o píď. Jak je ale možné, že se přibližně od půlky začali tak měnit a to, čemu doposud věřili, dávali stranou, i když si zatím stáli zhruba 150 stánek?

Další nesrovnalost se týkala pravděpodobnosti celého tohoto příběhu. Ano, romantika je pro mě v podobných knihách většinou nepostradatelná, ale zde byla tak nereálná, až jsem občas koulela očima. Nedokázala jsem vstřebat, že veškerý příběh se udál během jednoho jediného dne. Jak se někdo může do někoho bláznivě zamilovat a svěřovat se mu svá nejtemnější tajemství za pár hodin?
Chápu, že na uvěřitelnosti je na tom spoustu young adult knih podobně, ale tohle už bylo trošku moc.

Na druhou stranu, nemohu říci, že by mě Slunce je také hvězda nebavila nebo zklamala. Naopak to bylo velmi příjemné a návykové čtení, které vám vykouzlí úsměv na tváři, čte se samo a zlepší vám náladu.

Všechny tyto body jsou v celé této knize splněny, proto bych ji přiřadila k nenáročným oddechovkám ideálním na léto.

Za mě doporučuji, ale nečekejte nic jedinečného a originálního.

Závěrečné hodnocení : 70%

Komentáře (0)