Nevěra na Druhou

recenze

Druhá (2013) / Vosahlice (691 views)
Nevěra na Druhou
Být druhý v běžeckém závodě nebo třeba v šachovém turnaji není nic špatného. Ba naopak, dalo by se říct, že je to skvělý výsledek. Jenže když jste druzí ve vztahu, tak skvěle už to nezní. A co teprve, když na tom druhém místě nejste sami.

K tvorbě Táni Keleové – Vasilkové jsem se dostala zhruba před rokem. Už si ani nejsem jistá, která z jejích mnoha knih byla tou první. Snad Nikdy, ale ruku do ohně bych za to nedala. Každopádně mě Tánin styl psaní bavil a já jejím knížkám přišla na chuť – za uplynulý rok jsem jich přečetla asi osm.

Autorčiným posledním dílem je román s velice prozaickým názvem Druhá. Ani tento poslední autorčin počin neutekl mé pozornosti. Byla jsem na něho vskutku zvědavá a zároveň jsem se trochu bála, abych nebyla zklamaná. Přece jen, každé téma se jednou vyčerpá.

Jenže chyba lávky, zklamání se nekonalo. Spíš naopak. Chvílemi jsem až žasla, jak z tak obyčejného a stokrát omílaného tématu jako je nevěra, dokázala Táňa vykřesat zase něco navíc.

Příběh samotný se nejeví nijak netradičně. Robert žije se svou manželkou Alenou a jejich dvěma dětmi. Alena je doma, stará se o děti, domácnost i zahradu a je celkem spokojená. Trápí ji jen ty pozdní Robertovy příchody z práce. Aleně je jasné, že pro Roberta a pro celou rodinu je jeho práce důležitá, ale stejně je toho názoru, že rodina by měla být na prvním místě. A co když to není jen prací? Co když? Ale to snad ne! A chtěla by to vůbec vědět?

Daniela je mladá, atraktivní a svobodná žena. Tedy ne úplně svobodná, má svého přítele – Roberta. Jenže ten jaksi není úplně její. Nu co, rozvede se a Danielu si vezme. Budou žít spolu a budou spokojení. Nebo to si aspoň Daniela myslí do té doby, než ji Robert bez jakýchkoli emocí odkopne. On má dost svých starostí doma.

Možná to byl jen zásah osudu, možná to byla pouhá náhoda, ale Šimonkovi, Robertově a Alenině synovi, našli lékaři na mozku nádor. Robert zpytuje své svědomí a chápe to jako trest. Jenže na jak dlouho mu to vydrží? Šimonek je přece zase v pořádku. Nemohl by tedy? Je nenapravitelný.

A co víc, největším zvratem celého příběhu je, když se obě ženy setkají a postupně se stanou přítelkyněmi. Mají toho společného mnohem víc, než si jen dovedou představit.

Druhá je velice oddychová a veskrze konvenční a klasická kniha. Žádné převratné a nevídané události, jen popis všedního života. Výjimečnou knihu ovšem z Druhé dělá její hluboký vhled do nitra jednotlivých postav. Dalo by se bez okolků říct, že milenky jsou zhoubou všech manželství. Tady to tak není. Paní autorka posunula úhel náhledu o tři sta šedesát stupňů. Milenky nejsou ty špatné, jsou to stejné oběti jako manželky. Špatní jsou vždycky ti nevěrní muži. To je poselstvím a hlavní myšlenkou románu Druhá.

Komentáře (0)

kniha Druhá recenze