Frederick Taylor: Drážďany - Netuctová kniha o druhé světové válce

recenze

Drážďany (2005) / Sandik (459 views)
Frederick Taylor: Drážďany - Netuctová kniha o druhé světové válce
Ať se nám to líbí nebo ne, druhá světová válka a speciálně témata související s nacismem a nacisty jsou "v kurzu". V poslední době vyšla v češtině řada knih mapujících tento fenomén. K tomu samozřejmě přičtěme nekontrolovatelnou záplavu různých dokumentů, které se na levných DVD takřka denně objevují na novinových stáncích. Mohlo by se zdát, že už bylo řečeno vše a obchodníci vezoucí se na vlně zvýšeného zájmu už jenom donekonečna "recyklují" mnohokrát publikované informace. To je sice v případě řady knih a dokumentů pravda, ale rozhodně to neznamená, že by nebylo co objevovat... Stále ještě si i velmi důležitá, ba přímo zásadní témata zaslouží podrobné zkoumání, nemluvě o rozsáhlých, zdánlivě okrajových oblastech, které jsou z hlediska míry vědeckého zpracování stále ještě spíše "tabula rasa" než cokoli jiného.

Taylorova kniha je proto v mnoha ohledech velmi přínosná, neboť je vybudována nikoli na pocitech, mnohokrát publikovaných neověřených informacích či zběžných odhadech, ale na stovkách a stovkách hodin nezáživného archivního bádání, primárního výzkumu a sběru informací, mnoha rozhovorech s pamětníky i četbě množství dosud publikovaných prací. Velikou výhodou je to, že Taylor má jako Američan od tématu dostatečný kritický odstup, ale přitom velmi dobře ovládá němčinu, takže je schopen pracovat přímo s primárními prameny. Kladem knihy je i autorova schopnost zpracovat dané téma přehledně a čtivě, takže kniha by neměla činit potíže ani čtenářům, kteří podobnou literaturu běžně nestudují.
Samozřejmým předpokladem podobné práce je snaha po maximální objektivnosti. Taylor toho dociluje tím, že se snaží představit studované téma z více úhlů pohledu a především, zasazené do jejich širokých souvislostí.
Je proto pochopitelné, že se nevěnuje pouze osudnému úterý 13. února 1945, kdy bylo město ve třech vlnách spojeneckými bombardovacími svazy zničeno takovým způsobem, že se, spolu s dvojicí japonských měst Hirošima a Nagasaki, stalo hlavním symbolem válečných hrůz páchaných na civilním obyvatelstvu za druhé světové války, a také silným protiválečným mementem.
Autorovo líčení proto ve stručnosti zahrnuje dokonce i samotný vznik Drážďan, jejich historický význam a role, které sehrávaly v průběhu času. Patřičné místo je věnováno barokní etapě města, protože právě v té době dostala "Florencie na Labi" svou charakteristickou podobu. Mnoho prostoru je pochopitelně věnováno i nástupu nacismu, situaci židů ve Městě i osobě župního vedoucího a faktického vládce Drážďan Matina Mutschmanna. Vedle samotného popisu osudného bombardování, při němž Taylor velmi hojně využívá autentická svědectví účastníků, je největší množství místa v knize věnováno okolnostem vzniku a průběhu "bombardovací války" jako takové. Je to pochopitelné, protože bez znalosti těchto souvislostí nelze dost dobře vnímat a hodnotit samotný fakt gigantického zničení města. Právě ony jsou klíčem ke kladení morálních otázek a bez jejich znalosti jsou jakékoli závěry jen příslovečným "mlácením prázdné slámy"...
Na závěr Taylor věnuje pozornost též představení dosavadního bádání, například otázce počtu mrtvých, a také poválečným osudům města. Důležité jsou například informace, podle nichž bylo možné mnohé historické budovy v centru města po osvobození zachránit a obnovit, ovšem komunistické vedení města se rozhodlo pro plošnou demolici trosek s tím, že byly ponechány a obnoveny pouze nejvýznačnější budovy. S trochou nadsázky lze proto říci, že "Frorencii na Labi" definitivně nezničilo spojenecké bombardování, ale až samolibé rozhodnutí komunistických plánovačů...

Pokud mám knize také něco vytknout, pak to budou tři hlavní věci: Tou první je onen stručný popis nejstarších dějin města, který ve své schematičnosti, zjednodušení a díky několika nepřesnostem působí téměř parodicky. Tou druhou to, že kniha není (alespoň v českém vydání) vybavena ani jednou fotografií, přestože by doplnění řady historických dokumentárních fotografií bylo pro vyznění knihy více než žádoucí. Tou třetí to, že je líčení samotného bombardování města díky použití řady (jinak velmi přínosných) autentických svědectví poněkud nepřehledné a čtenář se v té řadě individuálních příběhů nutně poněkud ztrácí...

To jsou ovšem jen drobnosti. V celku lze knihu rozhodně jen doporučit, a to i čtenářům, kteří historické knihy běžně nečtou a danému tématu se nevěnují.

Celkový dojem: 90%

Komentáře (0)

kniha Drážďany recenze