Netopýr - první "holeovka"

recenze

Netopýr (2013) / -Endy-
Netopýr - první "holeovka"
V australském Sydney byla nalezena znásilněná a zavražděná norská dívka. K týmu australských policistů se připojí osloský kriminalista Harry Hole. Oficiálně má vyšetřování jen přihlížet, to však nevydrží a brzy se do případu velmi neoficiálně, zato aktivně zapojí.
Vrah po sobě nenechal žádné stopy ani otisky (natož tělní tekutiny), ze začátku se tak není čeho chytit, ale způsob provedení a vizáž oběti se nápadně podobá mnoha jiným případům z minulých let. Je tedy dost možné, že půjde o sériového vraha.

První román norského spisovatele Jo Nesbøho Netopýr přináší čtenářům standardní postup řešení zločinu (vražda – vyšetřování – nalezení identity vraha), ve všem ostatním je však zcela určitě nestandardní – a to je fajn, ale občas taky ne. Vezmeme to postupně:

DETEKTIV.
Harry Hole není zrovna typ člověka, ke kterému by čtenáři měli/chtěli vzhlížet. Proti jeho deduktivním schopnostem a logice se nedá nic namítat, ale v osobním životě mu to poněkud vázne. Harry je totiž alkoholik a při řešení svých depresí (soukromých či profesních) občas potřebuje notnou ethanolovou výpomoc.
PROSTŘEDÍ.
No, severská krimi to rozhodně není, ale nevadí. Austrálie je coby pozadí příběhu velmi atraktivní. Je to země mnoha nebezpečných živočichů a domov jak přistěhovalců, tak Austrálců, původních obyvatel kontinentu.
SVÉRÁZNÉ POSTAVY.
V Austrálii žije směska lidí různých ras, národů, profesí a orientace. Harry pozná od každého trochu, jeho multikulturním vyšetřovacím týmem počínaje, přes homosexuály, transvestity, prostitutky, tuláky, boxery, a drogovými dealery konče. Paleta postav je v knize vskutku rozmanitá.

Všechny tyto kategorie zasahují do příběhu velmi silně, občas tak moc, až tempo vypravování zpomalují. Austrálci se cítí být okradeni o půdu, vypravují o své pohnuté historii a různé folklorní příběhy. Imigranti se snaží více či méně úspěšně začít v Austrálii nový život a často končí na okraji společnosti. Do toho se prolínají Harryho halucinace z přemíry alkoholu, flashbacky z minulosti a jiné epizodky spíše nepodstatného charakteru.

Jakožto prvotina není Netopýr vůbec špatný. Vraha lze předem, než to za vás udělá Harry, odhalit jen velmi těžce. Pátrání po stopách a pojítkách je zajímavé, jen je zkrátka v knize příliš mnoho odboček od toho, co je skutečně důležité – najít v té mozaice všeho možného nebezpečného vraha.

U Nesbøho „holeovek“ ale převládá názor, že autor a jeho styl psaní se zlepšují s každou další knihou. Tohle si rozhodně ověřím :)

Komentáře (0)

kniha Netopýr recenze