Neskutečný příběh podle skutečných událostí....

recenze

Květy z půdy (1998) 5 z 5 / Jitulisko
Květy z půdy

Celý příběh nám vypráví Cathy. O tom jak byli milovaní, jakou láskou si prošli. O obětech a úskalích, které si jejich rodiče zažili, aby mohli být s nimi, spolu a šťastní. Pak ale taky vypráví o tragédii, o tom jak jim na naplánovanou oslavu pro tatínka místo něj dojeli plocisté a oznámili, že už nikdy nedojede… O tom jak se cítila, jak se tvářili a chovali její sourozenci, maminka….


Cathy svou matku vídá často psát dopisy… Avšak vypadá to, že bez jakékoliv zpětné odpovědi.. Až jednoho dne. Corrina přijde za dětmi s radostnou zprávou. Její matka, babička dětí, se konečně uvolila, odpověděla a je ochotna je za určitých podmínek ubytovat…


Cathy a Chris jsou na rozpacích, na jednu stranu proč ne. Maminka jim již vysvětlila, že dům co měli s tatínkem, sama neutáhne. A ona chce být baletkou a Chris Doktorem, třeba díky tomuto novému domu budou moct studovat, co chtějí. A velký barák? Je opravdu tak velký a jsou její rodiče opravdu tak bohatí? Vždyť to by mohlo být fajn, Chris sní o lyžování a jiných zimních sportech. O tom jak by se tam mohla dvojčata vyřádit…


První „nesrovnalost“ začíná při vystupování z vlaku. Proč na ně nikdo nečeká? A proč jim průvodčí říkal, že nejbližší panství je hodně daleko? Brzy poznají, dlouhou cestu musí ujít sami po svých. Druha věc, která se jim nezdá, je, že se vyhýbají hlavnímu vchodu, babička je čeká v zadním, pro služebnictvo a vede je do severního křídla do nejzapadlejšího a nejvzdálenějšího pokoje od všech…


Tady je jim řečeno, že musí setrvat do doby, než jejich dědeček umře. Maminka má jen málo času, jelikož je hodně nemocný a mohl by odejít každým dnem. Musí si ho udobřit, aby ji zase ustanovil svoji dědičkou. Děti pod tíhou okamžiku své matce věří. Chvilku si zde pobudou a pak si budou užívat nesmírného bohatství…


A tímto slibem, nadějí a vírou začíná jejich život v malém pokoji s obrovskou půdou. Maminka je zprvu pravidelně navštěvuje, nosí jim dárky a udržuje naději na brzké propuštění. Babička je tu také a často, nosí jim jídlo a dohlíží na dodržování pravidel. Pravidel, která jim dala krátce po příjezdu. Jsou krutá a nemilosrdná. Avšak děti se s tím nějak smíří, mají tu být jen chvilku.


Jenže noc se změní v týden, týden v měsíc a měsíce v léta. Děti zde postupně rostou a Cathy s Chrisem dospívají.. Jsou uvězněni mezi stěnami a všichni jsou si velice blízcí. Cathy přijala roli maminky dvojčat. Co jiného, když jejich skutečná matka již téměř nechodí a když, tak někdy po dlouhé době. Chris zaujme postavení otce. Na všechny děti to velice doléhá. Jsou obrány o bezstarostné dětství. Musí být rozumní. Naštěstí jsou velice vynalézaví a z půdy si udělají svou zahradu, své útočiště. Učí zde dvojčata a sami čtou mnoho knih…


Tato kniha je neskutečná. Psaná podle skutečné události!!!??? V první polovině jsem si říkal, že snad už konečně… Jenže v druhé začalo větší a větší příkoří. Babička se snažila ty starší „vyhmátnout“ při nějakém hříchu. Pokud si něco usmyslela, šla za tím. A běda když jste jí zkusili odporovat.


Poté jsem se smířila s tím, že z půdy jen tak neodejdou, myslela jsem, že mi už nic víc nepřekvapí. To jsem se však setsakramentsky mýlila!!!! Každá další část nese další překvapení, další ránu. Cathy a Chris byli úžasní, a mají můj obdiv… Plno stran mi provázel stažený žaludek, nechuť a odpor k dospělým zde zmíněným. Jak se může bezvýhradná láska matky změnit v něco takového? Co je to vůbec za ženu, že se nechá takhle změnit? Ovlivnit… Zhýčkat?


Celkově dojem silný. Emoce ve mně bouří na všechny strany. Na další díl si chvilku odpočinu. Už jen sepsání tohoto, je poněkud chaotické…

Jitulisko.cz

Komentáře (0)