Někdo tahá za nitky

recenze

Někdo mě sleduje. Stojím na staveništi, kde bych měl pokročit s vyšetřováním případu. Cítím se nesvůj a v ruce držím zbraň, která je ještě horká od výstřelu. Musel jsem to udělat, ačkoliv jsem porušil policejní kodex.

Komisař Gereon Rath vám bude od začátku blízký. Je to opravdový člověk, který dělá správné věci, ale také chybuje! A ačkoliv působí mladě a ctižádostivě, ví o tom, že kamkoliv přijde, má určitou protekci a taky problémy. S tím nic neudělá. Proto byl přesunut z kriminálky do jiného oddělení a jiného města. Zažije tak Berlín roku 1929 opravdu naplno.

Prostředí je vybráno opravdu skvostně. Krize – nekrize, lidé chodí do nočních podniků, šňupou kokain a někteří politicky vystupují proti těm, kteří jim berou práci, zvyšují pracovní dobu a snižují platy. A do toho aféra s neznámým mrtvým, který rozvíří vody nejen kriminalistů, protože všichni se tak dostávají do nebezpečí. Není radno se totiž ponořovat do své práce naplno nebo ano?

Napínavý příběh plyne jako Šinkansen, nestíháte se vyrovnat s jednou skutečností a přichází další problém, který znovu nepřináší žádnou úlevu. Naštěstí není problém s tím, abyste porozuměli všemu, čemu máte. Budete stránku po stránce číst opravdu jedním dechem, ani na vteřinu se nebudete nudit. Zjistíte ale, kdo si pohrál s Alexejem Kardakovem a hraběnkou Sorokinovou?

*
Policajt se začal vztekat: „Chcete nás buzerovat nebo vyšetřovat mord?“
V boudě byla tma, do nosu štípal ostrý pach moči a denní světlo sem vnikalo jen úzkými pruhy. Böhm zapnul kapesní svítilnu. Mrtvola ležela napůl opřená o zadní stěnu boudy, hlavu skloněnou na hrudi. Poměrně vysoký muž, štíhlý, světlé vlasy. Böhm si dřepnul, aby mu viděl do tváře. Náročné. Nedalo se skoro nic rozeznat. Tam, kde dřív býval nos, zela krvavá rána. Krev mrtvému stékala za límec a zbarvila mu košili do ruda.
Uslyšel venku zastavit auto a potom hlas jednoho strážníka: „Pan vrchní komisař už je na místě činu.“
*

Setkání s německým spisovatelem Kutseherem bylo výjimečné! Nečekal jsem, že příběh s vedlejší země by mě mohl tak uchvátit. Vím, že to není jeho jediná kniha, takže předpokládám, že se někdy potkám s jeho dalším příběhem, který by mohl být stejně tak dobrý anebo ještě lepší než současná Mokrá ryba.

Komentáře (0)