Někdo před spaním počítá ovečky, někdo zase slavné diktátory - recenze: Kečupová mračna

recenze

Kečupová mračna (2015) / verzapadlikova (159 views)
Někdo před spaním počítá ovečky, někdo zase slavné diktátory - recenze: Kečupová mračna
Zkrácený děj: Říkejme jí Zoe. Zoe píše pod vymyšleným jménem i adresou dopisy jistému Stuartu Harrisovi do cely smrti (tedy vězni, který je odsouzený k smrti). Se Zoe mají něco společného. On zabil. Ona zabila. Avšak jí to prošlo, jemu ne. A přesně o tom jsou dopisy. Svěřuje se mu s tím, jak to doopravdy bylo.

Kromě úžasné obálky a skvělého grafického zpracování mě Kečupová mračna zaujala hlavně tím, že celá kniha je psána ve formě dopisů. Vždy na začátku dopisu popisuje svůj den a pak vždy následuje pokračování jejího příběhu. Zvláštní také je, jak tato forma ovlivňuje čtení. Nevím, jak to mám popsat, ale zkrátka je zvláštní číst několik dopisů najednou, nejradši bych si mezi každým dopisem udělala delší pauzu, protože přeci jenom, když vám rok chodí dopisy, budete si je pročítat průběžně když vám přijdou a nebude čekat, až dostanete všechny a až pak je přečtete. Zkrátka je dost zvláštní číst dopis z jara a během pár řádků se přesunete do léta. (Teď si tu příjdu jak šílenec...). Nicméně tato forma přináší i jisté plus. Kapitoly jsou totiž psány chronologicky, takže vy se těšíte na každý nový dopisy, protože jste zvědaví, jak se to vyvine.

Hlavní hrdinku Zoe jsem si oblíbila hned na začátku. Má dvě skvělé mladší sestry a u scén s nimi jsem se vždy smála. Rodiče, který se neustále hádaj, ale když je potřeba, tak podpoří. Na všech těch postavách se mi líbí nejvíce to, že všechno zní reálně. Žádná dokonalá a bezproblémová rodinka jak vystřižená z amerických filmů. Prostě normální rodina, řešící problémy.

Zoe se stýká se dvěma klukama. Po čase zjistí, že to jsou bratři a vy celou knihu víte, že zabila jednoho z nich. S jedním chodí, druhého miluje. Až na konci však zjistíte, kterého z nich tedy zabila. A mě neskutečně štvalo, že nevím, koho z nich. Jestli Aarona, nebo Maxe. Celou dobu jsem se "těšila" (s hodně velkými uvozovkami!) na to, až zjistím, kdo z nich tedy zemřel. Sice mě to štvalo, ale k téhle knize to patří a kdyby to bylo prozrazeno hned na začátku, myslím, že by to nemělo smysl a nikdo by se na ten konec netěšil.

Doporučení a hodnocení: Knihu jsem si opravdu zamilovala, a možná se k ní jednou vrátím, což už jasně napovídá k tomu, že bude vysoké hodnocení a knihu přidám i do skupiny Doporučené knihy. Řekla bych, že v knize si každý najde své, takže si myslím, že to nebude kniha vyhrazena jen pro nějakou kategorii už jenom kvůli svému tématu (Kečupová mračna totiž získaly cenu za nejlepší dětskou knihu 2013), ale je fakt, že teenagerům vy sedla nejvíce. Knize dávám skvělých 4,8 hvězdiček!

Komentáře (0)

kniha Kečupová mračna recenze