Něco je na tom příběhu hodně podivné

recenze

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2012) 4 z 5 / Maragad
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Péra postele zaskřípala, jak vstal a šel ke dveřím. Ještě než mohl odejít, vyskočil Enoch a zařval: „Mám to!“ Millard se zastavil: „Máš co?“ Enoch se obrátil ke mně. „Ten chlápek, kterého možná snědl netvor, a možná taky ne – víš, kde ho mají?“ „V rybárně.“ Zamnul si ruce. „Pak už vím, jak to zjistit.“ „A to jak?“ zeptal se Millard. „Zeptáme se ho.“ - Sirotčinec slečny Peregrinové -

Ransom Riggs se narodil na dvě stě let staré farmě v Marylandu, kde chtěl jako dítě zůstat a stát se farmářem. V pěti letech se však s rodiči přestěhoval na Floridu, v současnosti má svůj domov v kraji podivných dětí – v Los Angeles. Prozatím stačil nasbírat diplomy na Kenyon College a na Fakultě filmové a televizní tvorby University of Southern California, oženit se a natočit několik cenami ověnčených krátkých filmů. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti byl jeho první román. Dosud stihl vydal ještě obrazovou publikaci Mluvící obrazy, grafickou novelu podle Sirotčince a v lednu 2014 konečně i pokračování románového Sirotčince s anglickým názvem Hollow city.

Tajemný ostrov, netvoři a podivné děti
Jak rád malý Jakob naslouchal svému dědečkovi, který mu vyprávěl o hrůzách války a o svém dětství. Jako Žid musel uprchnout na vzdálený ostrov, kde se ho ujala v sirotčinci jistá paní Peregrinová. Ovšem tyto příběhy, které Abraham Portman svému vnukovi vyprávěl, měly i druhou stranu, ta byla plná nestvůr a podivných dětí, které měly zvláštní schopnosti. Jakob dědečkovi doslova vysel na rtech, dokud se z něj nestal teenager. Poté začal souhlasit s domněnkou ostatních členů rodiny a myslel si, že dědeček blouzní.

To ovšem netušil, že stačí jediná noc a jeho život se změní na části Předtím a Potom. Abraham byl napaden a Jakob byl u toho, když umíral. Ale té noci se stalo ještě něco, Jakob něco spatřil, bytost, která by neměla vůbec existovat. Po této noci začíná docházet k psychiatrovi, protože nedokáže rozlišit realitu od fantazie. Doktor Golan tvrdí, že je to akutní reakce na stres a podporuje Jakobovo rozhodnutí, vydat se na ostrov a zjistit, kde dědečkovi „báchorky“ vznikly. Prý když uvidí, že je to obyčejný ostrov a sirotčinec je obyčejnou budovou, jeho noční můry ho přejdou. Kdyby jen tušili, jak se mýlí…

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je opravdu velmi neobvyklou knihou. Součástí jsou autentické fotografie, kde jen u několika z nich došlo k minimálním úpravám. Právě hlavně díky těmto fotografiím čtenáři nejednou přeběhne mráz po zádech. Fotografie dotváří celkovou atmosféru příběhu a přidávají mu na reálnosti. Děj je už od počátku tajemný až děsivý, ale postupem času se z něj stává spíš dobrodružná pouť hlavního hrdiny a jsou to právě opět fotografie, které stále udržují děsivou atmosféru.

Hlavní postavu Jakoba si ihned oblíbíte, je to obyčejný trochu zkažený kluk, žijící na předměstí, který se chová průměrně ke svému věku a jeho pouto k dědečkovi vás nejednou dojme. S dalšími postavami si autor také výborně poradil, setkáte se zde s různými charaktery, od těch špatných až po ty dobré. Rozhodně se nenechte rozhodit věkem postav, protože co když je nějaký adolescent nakonec devadesátiletý stařec?

Knihu určitě doporučuji mladším čtenářům, protože věřím, že ti z ní budou opravdu nadšení. Starší čtenáři už si musejí dát pozor na to, jak dokáží popustit uzdu své fantazii. Pokud máte rádi neobvyklé příběhy, kde jsou namíchaná fakta s bujnou fantazií autora, určitě po knize ihned sáhněte. Ale věřím, že se najdou i tací čtenáři, kterým by se děj mohl zdát místy až přehnaný. Mě osobně se kniha moc líbila a jak jsem řekla, už se moc těším, jak na pokračování knihy, tak na filmové zpracování.

Zdroj recenze http://fantasy-maka.blogspot.cz/

Komentáře (1)

Patw
Patw
16.08.2014

Já jsem se na knihu hodně těšil a asi jsem jednoduše moc očekával. První půlka se mi líbila - atmosféra, fotografie - ale pak se z toho stala taková pohádka a to mi nějak nešlo. Knize jsem dal tři hvězdy a na pokračování nemám (zatím) ani pomyšlení.