Nebezpečné křižovatky

recenze

Nebezpečné křižovatky (2020) 3 z 5 / MartinaF
Nebezpečné křižovatky

Jiří Hanibal je autor historických knih, ale občas si odskočí i ke společenským románům, které jsou určeny především ženám.

Hlavním představitelem příběhu je profesor matematiky Bedřich Kasal. Ze žárlivosti zabil milence své ženy a dostal se na deset let za mříže. Po odpykání trestu vychází z vězení s prázdnými kapsami. Je bez peněz, bez střechy nad hlavou a bez práce. Naštěstí se vše pro něj našlo, i když si své živobytí představoval úplně jinak. Shodou okolností se mu ve stejnou dobu připlete do cesty jeho bývalý spoluvězeň Jirka a zláká ho k pochybné práci. Bedřich se nebezpečně ocitá na šikmé ploše.

Od autora jsem doposud žádnou knihu nečetla a nejspíš ho už nebudu znovu cíleně vyhledávat. Jiří Hanibal píše sice čtivě, ale pro o něco starší generaci než jsem já. Což by ani tak nevadilo - knih se staršími postavami čtu (už) vcelku pravidelně a také pomalejší styl vyprávění si také občas přečtu. Jenže, co mi na čtení vadilo, byl hlavní hrdina. A to je trochu průšvih. V příběhu vystupoval jako vážený profesor. Avšak jeho chování tomu neodpovídalo. Přišel mi na svůj věk naivní, bez jiskry. Znám spoustu padesátníků a žádný z nich se nechová jako on. Navíc se později ukáže, že se mu líbí o hodně mladší ženy. Proti takovým vztahům nic nemám. V tomto případě to na mě ale nepůsobilo věrohodně, spíše komicky. A já si v duchu říkala, co na něm ty holky vidí.

Co se mi naopak líbilo, bylo prostředí, ve kterém se příběh odehrával. Ta pražská část mě až tak neohromila, ale jeho pobyt v Paříži a dovolená v Andalusii měla svoje nezaměnitelné kouzlo a vonělo exotikou. Ale říká se „všude dobře, doma nejlépe“. Jeho stěhování do rodné vesnice mu přineslo vytoužený klid a životní rovnováhu.

Zajímavě také působily flashbacky do minulosti. Čtenář se dozvěděl něco z minulosti Bedřicha Kasala, i to, jak došlo k zabití milence Bedřichovy ženy. Tímto způsobem vznikly mikropříběhy.

Nebezpečné křižovatky patří mezi odpočinkovou a oddechovou literaturu, které však neurazí, ale ani příliš nenadchne. Chyběla tam gradace příběhu, vyvrcholení děje, které by mě nějak zasáhlo.

To všechno se dá odpustit. Kniha je vhodná pro jinou cílovou skupinu a jistě se bude líbit někomu jinému. Co však beru jako opravdu nemilou záležitost, byly chyby. Kdyby se objevily jedna či dvě, mávnu nad tím rukou. Jsme jenom lidé. Ale tady ve slovech chyběla písmenka, vynechávala se slova a dokonce docházelo k záměně jmen. Všimne si toho i běžný čtenář, který není zatížený potřebou hledat překlepy. Navíc to tentokrát při čtení opravdu rušilo.

Komu je kniha určena? Spíše ženám, které nehledají náročnou literaturu a nechtějí nad příběhem příliš přemýšlet.

Komentáře (0)