Nebe je všude a začíná u mých nohou.

recenze

Nebe je všude (2015) 5 z 5

/ klarinka9974

Sedmnáctiletá Lennie je knihomolka, má ráda muziku a svůj klarinet. Žije ve stínu své báječné sestry a trochu jí hraje druhé housle. Sedmnáct let se dělily o šaty, myšlenky, radosti i strasti. Ale teď je Bailey mrtvá a Lennie najednou přespává v domě smutku pod zamračenou oblohou. Jako by někdo vypnul nebe. Lennie se navíc do toho všeho zamiluje - poprvé ve svém životě a hned do dvou kluků. Joeho tajemný úsměv trumfne snad už jen jeho hudební talent a Toby je tichý pohodář, skejťák a hlavně Baileyina velká láska.

Lennie z toho má pěkně zamotanou hlavu, jeden z kluků jí pomůže vymanit se ze smutku, druhý jí do něj naopak uvrhává. Lennie se pokouší vypsat si duši na každý kus papíru, který najde, ale pomůže jí to najít tu pravou cestu, svou vlastní melodii ve všem tom hluku na světě?
Křehký a dojemný příběh o ztrátě a životě, palčivých pocitech bezmoci a nenávisti i lásce zároveň.

Kniha autorky, která napsala Dám ti slunce. I tento příběh mám doma a moc se na něj těším.

Když jsem začala tuto knihu číst hned jsem se na začátku první stránky ponořila do děje, což je vyloženě skvělé, takových knih je opravdu málo u kterých se hned začtete.
Když jsem začala číst, jako by jsem v tom příběhu byla, jako by jsem byla součástí příběhu. Dokázala jsem si vše živě představit, od Velikána strejdy, po malované obrazy zelenou barvou bábi až po smutek, který v domě panoval. Měla jsme pocit jako by jsem se ocitla v knize a s Lennie se spojila a prožívala s ní ztrátu její sestry.
Je hrozně málo knih do kterých se vžijete až si to naprosto užijete do poslední stránky: Nebe je všude, je přesně ta kniha při který zůstanete klidně déle vzhůru a budete si číst, budete se těšit na konec, aby jste se dozvěděli jestli Lennie najde svojí matku a jak to dopadne s láskou.

Jediné co mě celkem překvapilo, byl vztah v knize, který se nedá ani pojmenovat vztahem, mezi Lennie a Tobym (přítelem od mrtvé sestry). Proboha to se přece nedělá a rozhodně ne tímto způsobem. Vím, že je to teprve 17náctiletá holka a nedovede ve vztazích ještě chodit natož cítit lásku, ale normální holka by tohle nikdy neudělala, ale ptám se sama sebe, byla Lennie vůbec normální?

Měla bych truchlit, ne se zamilovat.....

Přijít o sourozence musí být hrozně těžké a myslím si, že by jsme každý ležel doma v posteli bez jídla a pití a s nikým se nebavili, ale Lennie dělala občas velké zázraky.

Přeju si aby můj stín vstal a šel vedle mě.

Psané dopisy v knize byly fajn, občas jsem měla velký problém některá slova přečíst a tak jsme se vždycky nad těmito stránkami pozastavila.

Bailey měla spousty tajemství, které se jako paprsky slunce postupně ukazovali na světle.

Na konci knihy začínáme chápat pocity Tobyho, jeho velkého smutku, zklamání a samoty. Také Lennie, si dokáže všechno vyřešit sama a snaží se naučit žít s tím, že je v pokoji jediná a Joe? Joe je milý, nejspíš krásný a rozkošný hudebník a i on na konci příběhu odhalí jistá tajemství, která jsou spojená s Lennie.

Má to všechno krásný, šťastný konec, kdy se všechno dá do pořádku a dokonce se koná i veselka. A nemůžou za to ty bábiny růže? Kdyby ano, měli by se rozsázet všude kde se dá.

Krásný, čtivý, příjemný děj, který se čte sám a nedá se od něho odtrhnout. Moc se mi to líbilo a těším se na další povedené knihy od této autorky.

Chybíš mi. Nesnesu tu představu, že o tolik přijdeš.