Ne každé zlato se třpytí

recenze

Vojenská felčarka (2016) / Kariol (223 views)
Ne každé zlato se třpytí
Vojenská felčarka mě zaujala na první pohled. Název - slovo felčar jsem slyšela jen párkrát v životě a to jsem o něm nejspíš jen nepřímo četla. Obálka - naprosto božsky tajemná, v krásných sépiových barvách, ta se fakt povedla. Anotace - tak lákavá, jak jen může být. Třicetiletá válka - historie, juchů! Milostný román - jasně, proč nepotěšit duši romantika. No a pak jsem knížku otevřela a začetla se.

Příběh začíná v dobách, kdy je Magdalena, krásná a chytrá vojenská léčitelka, o jejímž osudu příběh vypráví z největší části, malá. Při požáru Magdeburgu ji zachrání o něco starší chlapec Erik a než se ve vojenském táboře rozejdou, daruje jí překrásný šperk z jantaru. A když pak oba vyrostou, setkají se znovu. A zamilují se do sebe. Jenomže zuří válka, Německem táhnou švédská a francouzská vojska a Magdalenini rodiče jejímu tajnému vztahu nepřejí. Po jedné z bitev Erik zmizí, Magdalenin otec zemře, matka se odstěhuje a Magdalena je ponechána svému osudu, spolu s felčary, kteří se stali i jejími přáteli a s Elsbeth, nevypočitatelnou krásnou sestřenicí. A po Erikovi jí zbyl jen jantar a dítě. Nebo ne?

Když jsem knihu otevřela, začetla jsem se trochu s obtížemi, ale první kapitoly jsem překonala. Už od počátku jsem měla velká očekávání a to možná byla chyba. Postupně totiž všechna mizela a zhruba v polovině knihy jsem četla jen proto, že nedočítat knihy je podle mě vůči nim nespravedlivé. Trvalo mi tedy ještě asi týden, než jsem knihu definitivně zavřela a bohužel jsem si musela oddechnout, že už to mám za sebou. Zamrzelo mě, jak mě zklamala knížka, která měla takový potenciál. Ale to bylo vzápětí po dočtení, během něhož jsem se nervovala. Během posledních týdnů jsem o knize ještě přemýšlela a usoudila jsem, že není úplně tak hrozná a podprůměrná, jen prostě nesplnila má subjektivní očekávání.

Z historických knih už mám načteno poměrně dost a jsem zvyklá na ledacos. V téhle knize mě ale většina věcí negativně překvapovala a všechny postavy mi byly svým chováním nesympatické a protivné. Měla bych však zdůraznit, že jsou to subjektivní pocity cholerika, které jistě neupřou kladný názor jiným. Však spoustě lidem se kniha líbila.

Přestože mě kniha zklamala, říkám si, že je to kvůli mým vysokým očekáváním. A nerada bych odradila jiné od přečtení, protože každá kniha si zaslouží šanci. Někdy je dobré číst něco i proto, že si o tom chci udělat vlastní názor. A se stejným cílem se můžete pustit do téhle knihy, která na první pohled zaujme. Bude se ve vašich očích třpytit?

Hodnotila jsem dvěma hvězdičkami, možná bych v tuhle chvíli dala i tři, ale třeba až při nějakém budoucím re-readingu.

Komentáře (0)

kniha Vojenská felčarka recenze